Masese 24
1 Kolulaka te bato oyo basalaka mabe mpe kolukaka te kozala elongo na bango,
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 pamba te mitema na bango ekanisaka kaka kosala mabe, mpe bibebu na bango eyeisaka kaka mobulu soki elobi.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Ndako etongamaka na nzela ya bwanya, mpe elendisamaka na nzela ya mayele.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Bashambre ekotondisama na biloko nyonso ya talo mpe ya kitoko na nzela ya boyebi.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Moto ya bwanya atondi na nguya, moto oyo azalaka na boyebi alendisaka nguya na ye.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Pamba te kolonga na etumba esengaka bwanya, mpe lobiko ezalaka kati na motango ebele ya bapesi toli.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Bwanya ezalaka likolo mingi mpo na zoba, yango wana azalaka te na likambo ya koloba kati na mayangani oyo esalemaka pembeni ya ekuke.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Moto oyo asalaka mabongisi ya kosala mabe akokende sango lokola moteki baninga.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Mabongisi ya bozoba ezali masumu, mpe bato bayinaka motioli.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Soki omilembisi na mokolo ya pasi, makasi na yo ekozala pamba.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Kangola bato oyo bazali komema bango na kufa, mpe bikisa bato oyo bazali kokende na kufa lokola bato oyo balangwe masanga.
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Soki olobi: « Tala, toyebaki likambo moko te kati na makambo oyo nyonso; » boni, Ye oyo amekaka mitema asosolaka yango te? Ye oyo abatelaka molimo na yo ayebaka yango te? Afutaka te moto na moto kolanda misala na ye?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Mwana na ngai, lia mafuta ya nzoyi, pamba te ezalaka kitoko! Mwa ndambo ya mafuta ya nzoyi ekozala elengi na lolemo na yo.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Yeba lisusu ete bwanya ezali elengi mpo na molimo na yo; soki ozwi yango, yeba ete lobi na yo ekozala malamu, mpe elikya na yo ekozala ya pamba te.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Yo moto mabe, komeka te kotia mitambo kati na ndako ya moto ya sembo, mpe komeka te kopanza yango,
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 pamba te ata soki moto ya sembo akweyi mbala sambo, akotelema kaka; nzokande pasi ekweyisaka moto mabe.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Soki monguna na yo akweyi, kosepela te; mpe soki apengwi, tika ete motema na yo esepela te;
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 noki te Yawe akomona, akosepela te mpe akokitisela yo kanda na Ye.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Kosilika te likolo ya bato oyo basalaka mabe, kolula te bato mabe;
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 pamba te lobi ya malamu ekozala te mpo na moto oyo asalaka mabe, mpe mwinda ya bato mabe ekokufa.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Mwana na ngai, tosaka Yawe mpe mokonzi, kosanganaka te na batomboki,
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 pamba te bango mibale bakoki kotindela batomboki pasi na pwasa. Bongo, nani ayebi pasi oyo bakoki kotinda?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Makambo oyo mpe ezali toli ya bato ya bwanya: Kopona bilongi, kati na kosambisa, ezali malamu te.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Moto oyo alobaka na moto mabe: « Ozali moto ya sembo, » bato bakolakela ye mabe, mpe bikolo ekotombokela ye.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Kasi bato oyo bapamelaka moto mabe bakozala malamu mpe lipamboli ekozala likolo na bango.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Eyano ya solo ezali lokola beze ya bibebu.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Bongisa libanda ya mosala na yo, bongisa bilanga na yo, bongo na sima, tonga ndako na yo.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Kotatola na pamba te mpo na kosala moninga na yo mabe; mpo na nini olingi kosalela bibebu na yo na lokuta?
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Kolobaka te: « Nakosala ye ndenge asali ngai, nakozongisela ye kolanda makambo oyo ye asali. »
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Nalekaki pembeni ya elanga ya moto ya goyigoyi, mpe pembeni ya elanga ya vino ya moto oyo azangi mayele;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 bongo, tala ndenge etondi na banzube, tala ndenge matiti mabe ezipi yango, mpe mir na yango ya mabanga ebukani.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Tango natiaki makanisi na ngai kati na makambo oyo namonaki, nazwaki mayele oyo:
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 mwa pongi moke, mwa kopema moke, mwa kokanga maboko moke mpo na kolala,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 bobola ekoyela yo na pwasa lokola moleki nzela, mpe pasi ekoyela yo lokola moyibi.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
