Masese 18
1 Moyimi alukaka kaka kosepelisa baposa na ye, atelemelaka bososoli nyonso.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Moto oyo azangi mayele asepelaka te kozwa tango ya kokanisa, kasi asepelaka kaka kotalisa makanisi ya motema na ye.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Soki moto mabe ayei, kotiola mpe eyaka; soki soni eyei, kofinga mpe eyaka.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Maloba ya monoko ya moto ezalaka lokola mayi ya mozindo; etima ya bwanya ezalaka lokola mayi ya ebale oyo etondi makasi.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Ezali malamu te kolongisa moto mabe mpe kokweyisa moyengebene, kati na kosambisama.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Bibebu ya moto oyo azangi mayele eyeisaka koswana, mpe monoko na ye eyeisaka fimbu.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Monoko ya moto oyo azangi mayele ememelaka ye kufa, mpe bibebu na ye ezalaka motambo mpo na molimo na ye moko.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Maloba ya moto ya songisongi ezalaka lokola bilei ya kitoko, ekitaka na esengo kino na libumu.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Moto oyo azongaka sima na mosala na ye azali ndeko ya mobebisi.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Kombo ya Yawe ezali lokola ndako molayi batonga makasi; moyengebene akimelaka kuna mpe azwaka ebombamelo ya makasi.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Bomengo ya mozwi ezali engumba na ye, oyo batonga makasi; akanisaka ete ezali lokola mir ya molayi.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Liboso ete moto akweya, motema na ye ekomaka na lolendo; kasi komikitisa eyaka liboso ya nkembo.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Kopesa eyano liboso ya koyoka ezali liboma mpe bozoba.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Kimia kati na motema elendisaka moto na tango ya bokono, kasi nani akokoka kolendisa motema oyo etutami?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Motema ya moto ya mayele ezwaka mayele, mpe litoyi ya moto ya bwanya elukaka boyebi.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Kado efungolelaka moto oyo apesi yango nzela mpe ekotisaka ye liboso ya bato minene.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Moto ya liboso na kosamba amonanaka lokola nde alongi; kasi soki moto oyo azali kosamba na ye ayei, akotelemela ye.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Zeke esilisaka koswana mpe ekataka makambo kati na bato ya makasi.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Kokota lisusu na motema ya ndeko oyo osali mabe ezalaka pasi koleka kokota na engumba batonga makasi; mpe koswana na moto ezali lokola kokanga bikuke ya ndako batonga makasi na bibende ya minene.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Moto atondisaka libumu na ye na nzela ya mbuma ya monoko na ye mpe akotonda na lifuti ya bibebu na ye.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Kufa mpe bomoi ezali na se ya nguya ya lolemo; moto oyo alingaka lolemo akolia mbuma na yango.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Mobali oyo azwi mwasi ya malamu azwi bomengo, azwi ngolu kowuta epai na Yawe.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Mobola alobaka na mongongo ya kobondela, kasi mozwi azongisaka eyano na lolendo.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Moto oyo azalaka na balingami ebele amitiaka na pasi, kasi ezali na molingami moko ya motema, oyo aleki ata ndeko.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
