Masese 16
1 Motema ya moto esalaka mabongisi, kasi eyano ewutaka epai na Yawe.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Nzela nyonso ya moto emonanaka peto na miso na ye, kasi Yawe nde amekaka mitema.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Pesa misala na yo epai na Yawe, mpe mabongisi na yo ekokokisama.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Yawe asalaka makambo nyonso na tina, ezala bato mabe, asala bango mpo na mokolo ya pasi.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Moto nyonso ya lolendo azalaka nkele na miso ya Yawe; solo, akozanga te kozwa etumbu.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Bolingo mpe bosembo elongolaka mbeba; kotosa Yawe etindaka moto kokima mabe.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Soki Yawe asepeli na nzela ya moto, akoyokanisa ye na banguna na ye.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Kozwa biloko moke kati na bosembo ezali malamu koleka kozwa bomengo ebele kati na nzela ya mabe.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Motema ya moto esalaka mabongisi, kasi ezali Yawe nde asalaka ete ekokisama to te.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Maloba ya mokonzi ezali lokola Liloba na Nzambe, ekweyaka te kati na kosambisama.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Emekelo kilo ya sembo mpe basani oyo bamekelaka kilo ezali ya Yawe, mpe kilo nyonso ya saki ezali likambo na Ye.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Ezali malamu te mpo na mokonzi kosala mabe, pamba te bokonzi elendisamaka nde na nzela ya bosembo.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Bakonzi balingaka maloba ya solo, mpe bapesaka moto oyo alobaka na bosembo lokumu.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Kanda ya mokonzi ememaka na kufa, kasi moto ya bwanya ayebaka kokitisa yango.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Soki elongi ya mokonzi ezali kongenga, elingi koloba: bomoi. Bolamu na ye ezali lokola lipata ya mvula ya eleko ya suka.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Bwanya ezali malamu koleka wolo, mpe kozwa mayele ezali na litomba koleka palata.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Bato ya sembo batambolaka na nzela oyo epesaka mabe mokongo. Moto oyo abatelaka motema na ye abatelaka nde bomoi na ye.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Lolendo eyaka liboso ya kobebisama, mpe komimatisa eyaka liboso ya kokweyisama.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Kozala moto ya komikitisa mpe kozala elongo na bato bakelela ezali malamu koleka kokabola bomengo ya bitumba elongo na bato ya lolendo.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Moto oyo akanisaka na tina na makambo amonaka bolamu. Esengo na moto oyo atiaka elikya na Yawe.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Babengaka moto oyo azali na motema ya bwanya moto ya mayele, mpe bibebu ya kimia ebakisaka boyebi.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Mayele ezali etima ya bomoi mpo na bato oyo bazali na yango, kasi bozoba ezali etumbu mpo na bazoba.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Motema ya moto ya bwanya ekomisaka monoko na ye mayele, mpe bibebu na ye ebakisaka boyebi.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Maloba ya elengi ezalaka lokola mafuta ya nzoyi, epesaka kimia na motema mpe lobiko na mikuwa.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Nzela mosusu emonanaka sembo na miso ya bato, nzokande, na suka, ememaka na kufa.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Nzala etindaka mosali ete asala mosala, monoko na ye etindikaka ye na mosala.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Moto ya Beliali abongisaka kosala mabe, mpe maloba na ye ezali lokola moto oyo etumbaka.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Moto mabe alonaka koswana, moto ya songisongi akabolaka baninga.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Moto ya mobulu abendaka moninga na ye mpe atambolisaka ye na nzela ya mabe.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Moto oyo akangi miso mpe bibebu na ye mpo na kosala mabongisi ya mabe asili kosala masumu.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Suki ya pembe ezali motole ya nkembo; bazwaka yango na nzela ya bosembo.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Moto oyo akangaka motema azali makasi koleka elombe, mpe moto oyo ayebi komikanga azali makasi koleka moto oyo abotolaka bingumba.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Bakobetaka zeke kati na elamba ya Nganga-Nzambe, kasi mikano nyonso ewutaka na Yawe.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
