Matayo 19
1 Tango Yesu asilisaki koloba makambo wana, alongwaki na Galile mpe akendeki na etuka ya Yuda, na ngambo mosusu ya Yordani.
Po tomto hovoru Ježíš odešel do Judska za Jordánem.
2 Ebele penza ya bato balandaki Ye, mpe abikisaki bango kuna.
Mnoho lidí šlo za ním a on uzdravoval nemocné.
3 Bafarizeo bapusanaki pene na Ye mpo na komeka Ye; bapesaki Ye motuna: — Boni, mibeko na biso epesi nzela na mobali ya kobengana mwasi na ye na libala mpo na likambo songolo?
Přišli za ním i farizejové a chtěli ho vyprovokovat k nějakému výroku, který by mohli použít proti němu. „Může se člověk rozvést z jakéhokoliv důvodu?“zeptali se.
4 Yesu azongisaki: — Boni, botangi te ete, na ebandeli, Mokeli « akelaki bango mobali mpe mwasi, »
On odpověděl: „Nečetli jste v Písmu, že když na počátku Bůh stvořil muže a ženu, ustanovil: Muž opustí své rodiče, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí? Nikdo nemá právo rozdělit to, co Bůh spojil.“
5 mpe ete alobaki: « Yango wana mobali akotika tata na ye mpe mama na ye, akosangana na mwasi na ye, bongo bango mibale bakokoma nzoto moko?
6 Boye, bazali lisusu bato mibale te, kasi bakomi moto moko. Tika ete moto akabola te oyo Nzambe asangisi! »
7 Kasi Bafarizeo balobaki na Ye: — Bongo mpo na nini Moyize atindaki ete mobali apesa mwasi na ye mokanda ya koboma libala soki bakabwani na libala?
Oni však namítali: „Proč tedy Mojžíš řekl, že muž může propustit manželku jednoduše tím, že jí dá rozlukový lístek?“
8 Yesu azongiselaki bango: — Moyize apesaki bino nzela ya kobengana basi na bino na mabala, pamba te mitema na bino ezali mabanga; na ebandeli, ezalaki bongo te.
Ježíš odpověděl: „Toto ustanovení Mojžíšova zákona je ústupkem vaší tvrdosti a nesnášenlivosti. Původní Boží úmysl to však nikdy nebyl.
9 Nazali koloba na bino: Soki mobali alongoli mwasi na ye na libala, longola kaka soki akweyaki na ekobo, mpe abali mwasi mosusu asali ekobo.
Já vám říkám, že kdo se rozvádí z jiného důvodu, než je cizoložství jeho partnera, a uzavírá nový sňatek, dopouští se sám cizoložství.“
10 Bayekoli balobaki na Ye: — Soki mobali asengeli kozala bongo liboso ya mwasi na ye, wana eleki malamu mpo na mobali ete abala te!
Učedníci mu řekli: „Když mohou nastat takové těžkosti mezi mužem a ženou, pak je lepší se neženit.“
11 Yesu azongiselaki bango: — Mibali nyonso bakoki kondima mateya oyo te, kaka ba-oyo bapesameli makoki mpo na yango.
On odpověděl: „Tak jednoduché to není. Je zde nutné porozumět Boží vůli.
12 Ezali na tina misato oyo esalaka ete mibali mosusu babala te: ezali na mibali oyo, wuta na mabumu ya bamama na bango, bakoki kobala te; ezali na mibali oyo baboma bango mokongo; ezali mpe lisusu na mibali oyo bango moko baboya kobala mpo na Bokonzi ya Likolo. Tika ete moto oyo azali na makoki ya kondima mateya oyo andima yango!
Jsou tři důvody proto, aby člověk zůstal svobodný: když je k manželství od narození nezpůsobilý, když mu v uzavření sňatku zabránili lidé, nebo když se manželství zřekne dobrovolně pro plnou službu Boží věci. Rozumíte tomu?“
13 Bato bamemaki bana mike epai ya Yesu mpo ete atia bango maboko mpe asambela mpo na bango. Kasi bayekoli bapamelaki bato oyo bamemaki bana yango.
Potom k Ježíšovi nosili malé děti, aby jim žehnal a modlil se za ně. Učedníci však domlouvali těm, kteří děti přivedli, aby Ježíše neobtěžovali.
14 Yesu alobaki: — Botika bana mike baya epai na Ngai, bopekisa bango te koya epai na Ngai; pamba te Bokonzi ya Likolo ezali mpo na bato oyo bazali lokola bango.
On jim ale řekl: „Nechte je, ať jdou ke mně, a nebraňte jim. Jejich místo je u mne.“
15 Atielaki bango maboko, mpe alongwaki wana.
Kladl na ně ruce a žehnal jim. Pak odtud odešel.
16 Elenge mobali moko apusanaki pene na Yesu mpe atunaki: — Moteyi, likambo nini ya malamu nasengeli kosala mpo ete nazwa bomoi ya seko? (aiōnios g166)
Za Ježíšem přišel jeden mladý člověk a ptal se ho: „Mistře, jakými dobrými skutky mohu získat věčný život?“ (aiōnios g166)
17 Yesu azongisaki: — Mpo na nini ozali kotuna Ngai na tina na oyo ezali malamu? Moko kaka azali malamu. Soki olingi kokota kati na bomoi, tosa mibeko.
Ježíš mu na to řekl: „Snažíš se být dobrý? To se chceš vyrovnat Bohu, který jediný je skutečně dobrý! Plň jeho přikázání a budeš věčně živ.“
18 Elenge mobali yango atunaki lisusu: — Mibeko nini? Yesu azongisaki: — Okobomaka te, okosalaka ekobo te, okoyibaka te, okolobaka litatoli ya lokuta te,
„Která to jsou?“zeptal se mladý muž. Ježíš odpověděl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, lhát,
19 okotosaka tata mpe mama na yo mpe okolingaka moninga na yo ndenge yo moko omilingaka.
budeš ctít svoje rodiče, své bližní budeš milovat jako sebe!“
20 Elenge mobali alobaki: — Natosaka mibeko wana nyonso; nasala lisusu nini?
Mladík na to řekl: „To všechno jsem vždycky dodržoval. Co mi ještě chybí?“
21 Yesu azongisaki: — Soki olingi kozala moto ya kokoka, kende, teka biloko na yo mpe pesa epai ya babola mbongo oyo okozwa; bongo okozwa bomengo kati na Likolo. Sima na yango, yaka mpe landa Ngai.
Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej celý svůj majetek a peníze rozdej chudým, a tak budeš mít poklad v nebi. Pak se vrať a staň se mým učedníkem.“
22 Tango elenge mobali ayokaki bongo, akendeki na mawa, pamba te azalaki na bozwi mingi.
Mladík zesmutněl a zklamaně odešel. Měl totiž velký majetek.
23 Yesu alobaki na bayekoli na Ye: — Nazali koloba na bino penza ya solo: ezali pasi mpo na mozwi kokota kati na Bokonzi ya Likolo!
Ježíš pak řekl svým učedníkům: „Pro zámožného člověka je velmi nesnadné postavit se na Boží stranu.
24 Nazali koloba na bino lisusu: ezali pete mpo na shamo kolekela na lidusu ya tonga, kasi ezali penza pasi mpo na mozwi kokota kati na Bokonzi ya Nzambe.
Kdybych to měl k něčemu přirovnat, pak snáze projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý branou Božího království.“
25 Tango bayekoli bayokaki Yesu koloba bongo, bakamwaki mingi mpe bakomaki kotunana: — Bongo nani penza akoki kobikisama?
Učedníky to překvapilo a ptali se: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
26 Wana Yesu atalaki bango, alobaki: — Na bato, ekoki kosalema te; kasi na Nzambe, nyonso ekoki kosalema!
Ježíš se na ně zadíval a řekl: „V lidských silách to není, ale Bůh dokáže všechno.“
27 Petelo azwaki maloba mpe alobaki na Yesu: — Biso, totiki nyonso mpo na kolanda Yo! Ekozala boni mpo na biso?
Petr se ozval a řekl: „My jsme se vzdali všeho a jdeme za tebou. Co nás čeká?“
28 Yesu alobaki na bango: — Nazali koloba na bino penza ya solo: tango makambo nyonso ekokoma ya sika, tango Mwana na Moto akovanda na Kiti ya Bokonzi na Ye ya nkembo, bino bato oyo bozali kolanda Ngai, bino mpe bokovanda na bakiti zomi na mibale ya bokonzi, mpo na koyangela mabota zomi na mibale ya Isalaele.
Ježíš odpověděl: „Ujišťuji vás, že až přijdu, abych stvořil nový svět, nad kterým budu panovat v plné slávě, pak vás dvanáct, kteří mne následujete, posadím po svém boku jako soudce celého Izraele.
29 Mpe moto nyonso oyo atiki bandako, bandeko ya mibali, bandeko ya basi, tata, mama, bana to bilanga mpo na Kombo na Ngai akozwa yango koleka mbala nkama elongo na bomoi ya seko. (aiōnios g166)
A každému, kdo se vzdá domova, bratrů, sester, otce, matky, manželky, dětí nebo majetku proto, aby šel za mnou, všechno mu mnohokrát vynahradím a bude mít podíl na věčném životě. (aiōnios g166)
30 Kati na bato oyo bazali sik’oyo bato ya liboso, ebele bakokoma bato ya suka; mpe kati na ba-oyo bazali sik’oyo bato ya suka, ebele bakokoma bato ya liboso.
Mnozí první budou poslední a poslední budou první.
