Malako 4
1 Yesu abandaki lisusu koteya pembeni ya ebale. Bato ebele basanganaki pembeni na Ye. Boye, amataki mpe avandaki kati na bwato, mpe bato nyonso batelemaki na mokili, pembeni ya ebale.
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 Azalaki koteya bango makambo ebele na masese. Na mateya na Ye, azalaki koloba:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 « Boyoka! Moloni moko abimaki mpo na kolona.
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 Wana azalaki kobwaka nkona na ye, ndambo ekweyaki pembeni ya nzela; bandeke eyaki mpe eliaki yango.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 Ndambo mosusu ekweyaki na esika etonda na mabanga, esika oyo mabele ezalaki mingi te; ebimisaki mito noki mpo ete mabele yango ezalaki na bozindo te.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 Kasi tango moyi ebimaki, mito yango ezikaki mpo ete ezalaki na misisa te.
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 Ndambo mosusu ekweyaki kati na banzube; banzube ekolaki mpe efinaki-finaki yango. Boye, ebotaki bambuma te.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 Ndambo mosusu ekweyaki na mabele ya malamu; ebimisaki mito, ekolaki mpe ebotaki bambuma: nkona moko ebotaki bambuma tuku misato; mosusu, bambuma tuku motoba; mpe mosusu, bambuma nkama moko. »
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 Yesu azalaki lisusu koloba: « Tika ete moto oyo azali na matoyi mpo na koyoka ayoka! »
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 Tango atikalaki Ye moko, bantoma zomi na mibale elongo na bato oyo bazingelaki Ye batunaki Ye na tina na masese.
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 Yesu alobaki na bango: — Epesameli bino koyeba mabombami ya Bokonzi ya Nzambe; kasi mpo na ba-oyo bazali na libanda, makambo nyonso ezali kotalisama na masese;
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 mpo ete: atako bakoki kotala, bamona eloko te; mpe atako bakoki koyoka, basosola eloko te; noki te bakobongola mitema, mpe masumu na bango ekolimbisama.
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 Bongo Yesu alobaki na bango: — Boni, bososoli lisese oyo te? Ndenge nini bokososola masese mosusu?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 Moloni alonaka Liloba.
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 Bato mosusu bazali pembeni ya nzela epai wapi Liloba elonami. Tango kaka bayoki Liloba, Satana ayei mpe alongoli Liloba oyo elonami kati na mitema na bango.
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 Bamosusu bazali lokola nkona oyo ekweyi na mabele etonda na mabanga: bayoki na bango Liloba mpe bayambi yango mbala moko na esengo;
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 kasi lokola bazali na misisa te kati na bango, bakowumela na Liloba yango kaka mpo na tango moke. Soki kaka, likolo ya Liloba, pasi to minyoko eyei, basundoli mbala moko kondima na bango.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 Bamosusu bazali lokola nkona oyo ekweyi kati na banzube: bayoki na bango Liloba;
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 kasi mitungisi ya bomoi, lokoso ya bomengo mpe baposa ya makambo ya mokili efini-fini Liloba kati na bango, boye ekotikala kobota bambuma te kati na bango. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 Bamosusu bazali lokola nkona oyo ekweyi na mabele ya malamu: bayoki malamu Liloba, bandimi yango mpe baboti bambuma; moko aboti bambuma tuku misato; mosusu, bambuma tuku motoba; mpe mosusu lisusu, bambuma nkama moko.
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 Yesu alobaki na bango lisusu: — Boni, bamemaka solo mwinda mpo na kotia yango na se ya katini to na se ya mbeto? Ezali te mpo na kotia yango na likolo ya etelemiselo ya minda?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 Pamba te eloko moko te ebombama ekozanga komonisama, mpe eloko moko te ya sekele ekozanga kobima na pole.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 Tika ete moto azali na matoyi mpo na koyoka ayoka!
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 Alobaki lisusu: — Bosala keba na makambo oyo bozali koyoka! Bakomeka bino na emekelo kaka oyo bino bosalelaka mpo na komeka bato mosusu, mpe bakobakisa kutu lisusu koleka;
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 pamba te na moto oyo azali na eloko, bakopesa ye lisusu; kasi na moto oyo azangi, bakobotola ye ata oyo azali na yango.
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 Yesu alobaki lisusu: — Bokonzi ya Nzambe ekokani na moto oyo abwaki nkona na mabele:
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 butu mpe moyi, alala to alamuka, nkona ebimisaka moto, ekolaka yango moko mpe ayebaka te ndenge nini yango ezali kokola;
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 pamba te yango moko mabele nde ebimisaka mbuma: liboso, moto ya nzete; sima, matiti; mpe na suka, bambuma ya ble etondaka na nzete.
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 Bongo soki bambuma ekomeli, azwaka mbala moko mbeli oyo bakataka na yango matiti ya ble, pamba te eleko ya kobuka bambuma ekoki.
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 Yesu alobaki lisusu: — Bokonzi ya Nzambe ekokani na nini? Tokoki kosalela lisese nini mpo na kokokanisa yango?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 Bokonzi ya Likolo ekokani na nkona ya mutarde: tango balonaka yango, ezalaka nkona oyo eleki moke kati na bankona nyonso ya mokili.
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 Kasi sima na kolona yango, ekokola mpe ekomaka molayi koleka ndunda nyonso ya elanga, ebimisaka bitape minene oyo esalaka ete bandeke ya likolo etonga zala na se ya pio na yango.
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 Yesu azalaki kosalela masese ya ndenge na ndenge mpo na koteya bango Liloba na Nzambe, kolanda bososoli na bango;
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 azangaki te kosalela masese mpo na koloba na bango. Kasi soki atikali Ye moko elongo na bayekoli na Ye, azalaki kolimbola makambo nyonso.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 Kaka na mokolo yango wana, wana pokwa ekomaki, Yesu alobaki na bayekoli na Ye: — Tokatisa na ngambo mosusu ya ebale.
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 Batikaki bato, bamemaki Ye na bwato mpe bakatisaki na ngambo mosusu. Babwato mosusu mpe ezalaki elongo na bango.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 Mopepe moko ya makasi ekomaki kopepa, mbonge ekomaki kobeta na bwato, mpe bwato ekomaki kotonda na mayi.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 Yesu azalaki na sima, alalaki pongi mpe atiaki moto na likolo ya kuse. Bayekoli balamusaki Ye mpe bayebisaki Ye na koganga: — Moteyi, tozali kokufa; mpe ozali komitungisa na Yo te?
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 Yesu alamukaki, agangelaki mopepe, mpe apesaki mitindo na ebale: — Tika makelele! Vanda nye! Mopepe esilaki, mpe kimia monene ezongaki.
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 Bongo alobaki na bayekoli na Ye: — Mpo na nini bozali kobanga? Bozali nanu na kondima te?
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 Somo monene ekotaki kati na bango mpe bakomaki kolobana bango na bango: « Moto oyo azali penza nani mpo ete mopepe mpe ebale etosa ye? »
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
