< Yobo 39 >
1 Oyebi tango nini bantaba ya ngomba ebotaka? Osila komona ndenge mboloko ebotaka?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 Osila kotanga basanza oyo ewumelaka na zemi? Oyebi tango oyo ebotaka?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 Ekogumbama, ekobota bana na yango mpe ekolongwa na pasi na yango ya kobota.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Bana na yango ekozwa makasi, ekokola na libanda, ekokende mosika mpe ekozonga lisusu te.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 Nani akangoli ane ya zamba? Nani apesi yango bonsomi?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 Ngai nde napesi yango esobe lokola ndako, mpe mabele ya mungwa lokola esika ya kovanda.
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 Esekaka makelele ya bingumba mpe eyokaka te mongongo ya motambolisi ya mpunda.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 Etambolaka na ngomba mpo na koluka bilei mpe elukaka na bokebi matiti nyonso ya mobesu.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 Mpakasa ekoki kondima kosalela yo? Ekoki kolekisa butu na elielo na yo ya banyama?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 Okoki kokanga mpakasa na singa ya ebende oyo ebalolaka mabele? Ekoki kolanda yo mpo na kotondisa mabwaku na mabele?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 Okotia solo elikya na yo kati na yango, mpo ete makasi na yango ezali monene? Okotikela yango mosala na yo?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 Okotiela yango solo motema mpo na komemela yo bambuma mpe kosangisa yango na etutelo na yo?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 Mapapu ya maligbanga efungwamaka na esengo nyonso, kasi, boni, lipapu mpe nsala na yango ekokani na oyo ya nkongi?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 Maligbanga ebwakaka maki na yango na mabele mpe etikaka yango ete ezwa moto ya mabele,
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 kasi ebosanaka ete lokolo ekoki kopanza yango mpe banyama ya zamba ekoki konyata-nyata yango.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 Enyokolaka bana na yango makasi lokola nde ezali bana na yango te, emonaka na yango motema pasi te lokola nde esali mosala ya mpunda,
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 pamba te Nzambe apimeli yango bwanya mpe apesi yango mayele te.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 Nzokande soki etelemi mpe ebandi kopota mbangu, ekoseka ata mpunda mpe motambolisi na yango.
Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Boni, yo nde moto opesa mpunda makasi mpe olatisa kingo na yango pwale ya milayi?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 Yo moto opumbwisaka yango lokola libanki? Lolendo ya mongongo kitoko na yango epesaka somo.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 Mpunda enyataka na makasi nyonso maboke ya mabele, esepelaka na makasi na yango mpe ekendaka liboso ya bibundeli.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 Eyokaka somo te, ebangaka eloko moko te, ezongaka sima te liboso ya mopanga,
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 tango saki ya mbanzi eninganaka likolo na yango elongo na likonga oyo ezali kopela moto mpe mopanga.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 Epumbwaka na kanda mpe epanzaka mabele, evandaka kimia te soki kelelo ebeti.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 Soki kelelo ebeti, egangaka: ‹ Ah! › Na mosika, eyokaka solo ya bitumba, koganga ya bakambi ya basoda mpe makelele ya bitumba.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 Boni, ezali na mayele na yo nde kombekombe epumbwaka mpe etandaka mapapu na yango na ngambo ya sude?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 Na mitindo na yo nde mpongo emataka likolo mpe esalaka zala na yango na likolo?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 Evandaka mpe etongaka ndako kati na mabanga, na esika ya kaka, na songe ya libanga.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 Wuta na likolo, emonaka nyama ya kolia, miso na yango emonaka na mosika.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 Bana na yango emelaka makila. Esika ebembe ezali, mpongo ezali wana. »
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.