Ebandeli 27
1 Tango Izaki akomaki mobange mpe miso na ye ezalaki komona lisusu malamu te, abengaki Ezawu, mwana na ye ya liboso ya mobali. Alobaki na ye: — Mwana na ngai! Ezawu azongisaki: — Ngai oyo!
Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
2 Izaki alobaki: — Nakomi mobange mpe nayebi mokolo ya kufa na ngai te.
I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.
3 Yango wana, zwa sik’oyo mandoki na yo ya bokila, saki ya bokila mpe tolotolo; kende na zamba mpe bomela ngai nyama.
Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.
4 Okolambela ngai elubu ya kitoko ndenge nalingaka mpe okomemela ngai yango; nakolia mpo ete napambola yo liboso ete nakufa.
A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.
5 Nzokande, Rebeka azalaki koyoka makambo oyo Izaki azalaki koyebisa mwana na ye Ezawu. Tango Ezawu akendeki na zamba mpo na koboma nyama mpe kozonga na yango,
(Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.
6 Rebeka ayebisaki Jakobi, mwana na ye ya mibale: — Tala, nayokaki tata na yo koyebisa Ezawu, ndeko na yo:
Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:
7 « Memela ngai nyama! Okolambela ngai elubu ya kitoko, mpe nakolia yango mpo ete napambola yo na miso ya Yawe liboso ete nakufa. »
Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.
8 Mwana na ngai, yoka ngai malamu sik’oyo mpe sala makambo oyo nakoyebisa yo:
Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.
9 Kende na etonga ya bibwele mpe pona bana ntaba mibale mpe memela ngai yango mpo ete nalambela tata na yo elubu ya kitoko ndenge alingaka.
Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.
10 Bongo, okomemela yango tata na yo; akolia yango mpo ete apambola yo liboso ete akufa.
A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.
11 Jakobi azongiselaki Rebeka, mama na ye: — Ezawu, ndeko na ngai, azali na bapwale ebele na nzoto, kasi ngai nazali na yango te.
I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.
12 Soki tata na ngai asimbi ngai, akososola ete nalingi kokosa ye; wana nakomibendela bilakeli mabe na esika ete napambolama.
Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.
13 Mama na ye alobaki: — Mwana na ngai, tika ete bilakeli mabe yango ekweya likolo na ngai; yo, sala kaka makambo oyo ngai nayebisi yo.
Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.
14 Boye Jakobi akendeki, azwaki bana ntaba mpe amemaki yango epai ya mama na ye, mpe mama na ye alambaki elubu ya kitoko ndenge tata na ye azalaki kolinga.
Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.
15 Bongo Rebeka azwaki na ndako, bilamba oyo elekaki kitoko kati na bilamba ya Ezawu, mwana na ye ya liboso, mpe alatisaki yango Jakobi, mwana na ye ya suka.
A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.
16 Azipaki ye maboko mpe kingo na poso ya bana ntaba.
A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.
17 Bongo Rebeka apesaki na maboko ya Jakobi, mwana na ye, elubu ya kitoko mpe lipa oyo alambaki.
I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.
18 Jakobi akendeki epai ya tata na ye mpe alobaki: — Tata na ngai! Izaki azongisaki: — Ngai oyo, mwana na ngai; yo nani?
A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?
19 Jakobi alobaki na tata na ye: — Nazali Ezawu, mwana na yo ya liboso. Nasali ndenge oyebisaki ngai. Nabondeli yo, lamuka, vanda mpe lia nyama, mpo ete opambola ngai.
I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau, prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.
20 Izaki atunaki mwana na ye: — Mwana na ngai, osali ndenge nini mpo ete ozwa nyama noki? Jakobi azongisaki: — Ezali Yawe, Nzambe na yo, nde atindaki yango na nzela na ngai.
Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo.
21 Izaki alobaki na Jakobi: — Mwana na ngai, pusana pembeni na ngai mpo ete nasimba yo mpe nayeba soki ozali solo mwana na ngai Ezawu.
I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.
22 Jakobi akendeki pembeni na ye, bongo Izaki asimbaki ye mpe alobaki: — Mongongo ezali ya Jakobi, kasi maboko ezali ya Ezawu.
Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.
23 Tata na ye ayebaki ye te, pamba te maboko ya Jakobi ezalaki na bapwale lokola ya Ezawu, ndeko na ye; boye apambolaki ye.
A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.
24 Kasi liboso, atunaki ye: — Ozali penza mwana na ngai Ezawu? Jakobi azongisaki: — Iyo, ezali ngai solo.
A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.
25 Izaki alobaki: — Mwana na ngai, memela ngai nyama na yo mpo ete nalia mpe napambola yo. Jakobi amemelaki ye nyama, mpe Izaki aliaki. Amemelaki ye lisusu masanga ya vino mpe amelaki.
I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.
26 Sima, tata na ye, Izaki, alobaki na ye: — Mwana na ngai, yaka awa mpe pesa ngai beze.
I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.
27 Jakobi akendeki mpe apesaki ye beze. Tango Izaki ayokaki solo ya bilamba na ye, apambolaki ye na maloba oyo: « Ah! Solo ya mwana na ngai ezali lokola solo ya bilanga oyo Yawe apamboli.
I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.
28 Tika ete Nzambe apesa yo mvula ya likolo mpe mabele ya bozwi; apesa yo mbuma ya ble mpe vino ebele penza!
Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.
29 Tika ete bikolo esalela yo, bato bafukamela yo! Zala mokonzi ya bandeko na yo ya mibali, mpe tika ete bana mibali ya mama na yo bafukama liboso na yo! Tika ete moto oyo akolakela yo mabe alakelama mabe; tika ete moto oyo akopambola yo apambolama! »
Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.
30 Tango Izaki asilisaki kopambola ye, Jakobi atikaki tata na ye; bongo ndeko na ye, Ezawu, azongaki wuta na bokila.
A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.
31 Ye mpe alambaki elubu mpe amemaki yango epai ya tata na ye. Alobaki na ye: — Tata na ngai, telema mpe lia nyama na ngai mpo ete opambola ngai.
A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.
32 Tata na ye, Izaki, atunaki ye: — Yo nani? Azongisaki: — Ngai Ezawu, mwana na yo ya liboso.
I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.
33 Bongo Izaki alengaki makasi mpe alobaki: — Nani wana abomaki nyama mpe amemelaki ngai yango? Naliaki yango liboso ete yo oya, mpe napambolaki ye. Boye apambolami solo!
Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.
34 Tango Ezawu ayokaki maloba ya tata na ye, atombolaki mongongo makasi mpe agangaki. Alobaki na tata na ye: — Ah! Tata na ngai, pambola ngai, pambola ngai mpe lokola!
Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!
35 Izaki alobaki: — Ndeko na yo ayaki na mayele mabe, ayibi mapamboli na yo.
Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.
36 Ezawu alobaki: — Mpo ete kombo na ye ezali « Jakobi, » yango wana akosi ngai mbala mibale? Ya liboso, azwaki boyaya na ngai, mpe tala sik’oyo azwi lisusu mapamboli na ngai! Bongo atunaki: — Boni, obombelaki ngai mapamboli te?
Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?
37 Izaki azongiselaki Ezawu: — Tala, nakomisi ye nkolo na yo mpe napesi ye bandeko na ye nyonso lokola basali; napesi ye ble mpe vino. Mwana na ngai, nasala lisusu nini mpo na yo?
Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?
38 Ezawu alobaki na tata na ye: — Tata na ngai, ozalaki kaka na lipamboli moko wana? Tata na ngai, pambola ngai mpe! Ezawu atombolaki mongongo na ye mpe alelaki makasi.
I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.
39 Tata na ye, Izaki, alobaki na ye: — Okovanda mosika ya mabele oyo ebotaka malamu, mpe mosika ya mvula ya likolo.
Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;
40 Okobika na nzela ya mopanga na yo mpe okosalela ndeko na yo ya mobali. Kasi tango okotambola bipai na bipai, okobuka ekangiseli oyo akotia yo na kingo.
A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.
41 Ezawu ayinaki Jakobi likolo ya mapamboli oyo azwaki epai ya tata na ye mpe amilobelaki: « Etikali moke tata na ngai akufa; bongo nakoboma ndeko na ngai Jakobi. »
Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.
42 Tango Rebeka asosolaki makanisi ya Ezawu, mwana na ye ya liboso, abengaki Jakobi, mwana na ye ya suka, mpe alobaki na ye: « Tala, Ezawu, ndeko na yo, azali koluka koboma yo.
I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.
43 Mwana na ngai, yoka ngai sik’oyo mpe sala makambo oyo nazali koyebisa yo: ‹ Longwa awa mpe kima na mboka Arani, epai ya ndeko na ngai Labani.
Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.
44 Vanda mwa mikolo epai na ye kino kanda ya ndeko na yo ekosila.
A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,
45 Tango kanda na ye ekosila mpe akobosana makambo oyo osalaki ye, nakotindela yo maloba mpo ete olongwa kuna mpe ozonga. Mpo na nini nazanga bino mibale mokolo moko? › »
A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?
46 Rebeka akendeki koyebisa Izaki: « Nalembi mokili likolo ya basi oyo ya mokili ya Iti. Soki Jakobi abali mwasi kati na bana basi ya mokili oyo, tina nazala na bomoi ekozala lisusu te. »
I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?
