Psalmi 89
1 Etana, Ezraka dēla, pamācība. Es dziedāšu no Tā Kunga žēlastības mūžīgi un darīšu zināmu Viņa patiesību ar savu muti līdz radu radiem.
Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2 Jo es saku: “Mūžīga žēlastība uzcelta debesīs; tur Tu piestiprini Savu patiesību.”
Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3 “Es esmu derību derējis ar Savu izredzēto, Es Dāvidam, Savam kalpam, esmu zvērējis.
Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4 Es apstiprināšu tavu dzimumu mūžīgi un uztaisīšu tavu goda krēslu līdz bērnu bērniem.” (Sela)
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
5 Par to debesis slavē, ak Kungs, Tavus brīnumus, ir Tavu patiesību tai svētā draudzē.
Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6 Jo kas ir debesīs Tam Kungam līdzīgs? Kas ir kā Tas Kungs starp Dieva bērniem?
Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7 Tas stiprais Dievs ir ļoti bijājams to svēto draudzē un bīstams pār visiem, kas ir ap Viņu.
Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8 Kungs, Dievs Cebaot, kas ir tāds kā Tu, tāds varens, ak Kungs! Un Tava patiesība ir ap Tevi.
Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9 Tu valdi pār grezno jūru; kad viņas viļņi ceļas, tad Tu tos klusini.
Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10 Tu satrieci Rahabu kā nokautu, Tu izkaisi Savus ienaidniekus ar Savu vareno elkoni.
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11 Tev pieder debesis, arī zeme Tev pieder; zemes virsu un viņas pilnumu Tu esi radījis.
Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12 Ziemeli un dienasvidu tu esi radījis; Tābors un Hermons gavilē par Tavu vārdu.
Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13 Tev ir spēcīgs elkonis, stipra ir Tava roka un augsta Tava labā roka.
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14 Taisnība un tiesa ir Tava valdības krēsla pamati, žēlastība un patiesība iet Tavā priekšā.
Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15 Svētīgi tie ļaudis, kas māk gavilēt; ak Kungs, tie staigā Tava vaiga gaišumā.
Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16 Par Tavu vārdu tie priecājās vienmēr un caur Tavu taisnību tie ir paaugstināti.
Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17 Jo Tu esi viņu stipruma rota, un caur Tavu labprātību Tu mūsu ragu paaugstini.
Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18 Jo mūsu priekšturamās bruņas ir no Tā Kunga, un no Israēla Svētā ir mūsu ķēniņš.
Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19 Citkārt Tu runāji caur parādīšanu Savam svētam un sacīji: Es esmu vienam varenam palīgu sniedzis, Es esmu paaugstinājis vienu izredzētu no tiem ļaudīm.
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20 Es Dāvidu, Savu kalpu, esmu atradis, ar Savu svēto eļļu Es to esmu svaidījis.
Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21 Mana roka būs līdz ar to vienmēr, un Mans elkonis viņu spēcinās;
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22 Ienaidnieks viņu nevajās un ļaundaris viņu nespaidīs.
Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23 Bet Es satriekšu viņa pretiniekus viņa priekšā un sadauzīšu viņa ienaidniekus.
Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24 Un Mana uzticība un žēlastība būs ar viņu, un viņa rags caur Manu vārdu taps paaugstināts.
Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25 Un Es viņa roku likšu līdz jūrai, un viņa labo roku līdz tām lielupēm.
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26 Viņš Mani piesauks: Tu esi mans Tēvs, mans Dievs un manas pestīšanas patvērums.
On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27 Un Es viņu iecelšu par to pirmdzimušo, par to visaugsto starp tiem ķēniņiem virs zemes.
Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28 Savu žēlastību Es viņam turēšu mūžīgi, un Mana derība ar viņu paliks pastāvīga.
Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29 Es viņam došu dzimumu mūžīgi un darīšu viņa goda krēslu kā debesu dienas.
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30 Bet kad viņa bērni Manu bauslību atstās un Manās tiesās nestaigās;
Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31 Kad tie Manus likumus sagānīs un Manus baušļus neturēs;
Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32 Tad Es viņu pārkāpumus piemeklēšu ar rīksti un viņu noziegumus ar sitieniem.
Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33 Bet Savu žēlastību Es no viņa neatraušu un Savu patiesību Es neaizliegšu.
Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34 Es Savu derību nesagānīšu un, ko Manas lūpas runājušas, to Es nepārgrozīšu.
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35 Vienu lietu pie Savas svētības Es esmu zvērējis: tiešām, Es Dāvidam nemelošu.
Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36 Viņa dzimums būs mūžīgi, un viņa goda krēsls manā priekšā kā saule.
Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37 Viņš būs mūžīgi stiprs kā mēnesis un būs pastāvīgs, kā tas liecinieks padebešos. (Sela)
Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38 Bet nu Tu viņu esi atstūmis un atmetis, Tu esi apskaities pret Savu svaidīto.
Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39 Tu Sava kalpa derību esi iznīcinājis, viņa kroni Tu esi nometis zemē.
Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40 Tu esi salauzis visus viņa mūrus, viņa stiprās pilis Tu esi licis drupās.
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41 Visi, kas iet garām, viņu aplaupa; viņš saviem kaimiņiem ir palicis par apsmieklu.
Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42 Tu paaugstināji viņa spaidītāju labo roku, Tu iepriecināji visus viņa ienaidniekus.
Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43 Arī viņa zobena asmeni Tu esi atņēmis un neesi licis viņam pastāvēt karā.
Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44 Tu viņa glītumam licis mitēties un nogāzis zemē viņa goda krēslu.
Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45 Tu esi paīsinājis viņa jaunības dienas, Tu viņu apsedzis ar kaunu. (Sela)
Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
46 Cik ilgi, ak Kungs, Tu gribi pilnīgi apslēpties, un cik ilgi Tava bardzība degs kā uguns?
Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47 Piemini, kāds ir mans mūžs, cik nīcīgus Tu visus cilvēku bērnus esi radījis?
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48 Kurš cilvēks dzīvo, kas nāvi neredzēs? Kas savu dvēseli izglābs no kapa varas? (Sela) (Sheol h7585)
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
49 Kungs, kur ir Tava senējā žēlastība, ko Tu Savā uzticībā Dāvidam esi zvērējis?
Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50 Piemini, ak Kungs, Savu kalpu kaunu, ko es savā sirdī nesu, no visām pasaules tautām,
Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51 Ka Tavi ienaidnieki nievā, ak Kungs, ka tie nievā Tava svaidītā pēdas.
Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52 Slavēts lai ir Tas Kungs mūžīgi! Āmen, Āmen.
Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
