< Psalmi 83 >
1 Asafa dziesma. Ak Dievs, neciet klusu, neesi kā mēms un nekavējies, ak stiprais Dievs!
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 Jo redzi, Tavi ienaidnieki trako un Tavi nīdētāji paceļ galvu.
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Tie ņēmās viltīgus padomus pret Taviem ļaudīm un sarunājās pret tiem, ko Tu glabā.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 Tie saka tā: nāciet, izdeldēsim tos, ka tie vairs nav tauta, un ka Israēla vārds vairs netop pieminēts.
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 Jo no sirds tie kopā ir sarunājušies un derību pret Tevi derējuši,
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 Edoma un Ismaēliešu teltis, Moabs un Hagarieši,
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Ģebals, Amons un Amaleks, Fīlisti ar Tirus iedzīvotājiem.
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 Arī Asurs stāv viņiem klāt un ir Lata bērniem par elkoni. (Sela)
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Dari tiem kā Midijanam, kā Siseram, kā Jabinam pie Kisones upes.
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 Tie ir samaitāti Endorā un palikuši zemei par mēsliem.
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Dari tos un viņu lielos kungus tā kā Orebu un Zebu, un visus viņu virsniekus kā Zebahu un Calmunu,
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 Kas sacīja: ņemsim to jauko Dieva zemi sev par mantu.
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 Mans Dievs, dari tos par viesuli, par pelavām vēja priekšā.
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 Tā kā uguns mežu sadedzina, un kā liesma kalnus iededzina;
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 Tāpat dzenies tiem pakaļ ar Savu vētru un iztrūcini tos ar Savām aukām.
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Pildi viņu vaigus ar kaunu, ka tie, Kungs, meklē Tavu Vārdu.
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Lai tie top kaunā un iztrūcinājās mūžīgi mūžam un kļūst apkaunoti un iet bojā.
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 Lai tie atzīst, ka Tu vien ar Savu Vārdu esi Tas Kungs, tas Visuaugstākais pār visu pasauli.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.