Psalmi 2

1 Kāpēc pagāni trako, un ļaudis domā uz nelietību?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Ķēniņi virs zemes saceļas un valdnieki sadomājās kopā pret To Kungu un pret Viņa svaidīto.

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Sarausim viņu saites un atmetīsim viņu virves!

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Bet kas debesīs valda, smejas, un Tas Kungs tos tur par nieku.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Tad Viņš runās uz tiem Savās dusmās, un ar Savu bardzību Viņš tos iztrūcinās.

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 Bet Es Savu ķēniņu esmu svaidījis pār Ciānu, Savu svēto kalnu.

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Es sludināšu likumu: Tas Kungs uz mani sacījis: tu esi Mans Dēls, šodien Es tevi esmu dzemdinājis.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Prasi Man, tad Es tev došu tautas par mantību, un pasaules galus par īpašumu.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Tu tos satrieksi ar dzelzs rīksti, kā podnieka trauku tu tos sadauzīsi.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Nu tad, jūs ķēniņi, paliekat prātīgi, liekaties pamācīties, jūs soģi virs zemes.

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Kalpojiet Tam Kungam ar bijāšanu un priecājaties ar drebēšanu.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Skūpstāt To Dēlu, lai Viņš nedusmo un jūs bojā neejat uz ceļa, jo drīz Viņa dusmas iedegsies, bet svētīgi visi, kas pie Viņa tveras.

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.