Salamana Pamācības 31
1 Ķēniņa Lemuēļa vārdi, tā mācība, ko viņa māte tam mācīja.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Ak, mans dēls! ak manas miesas dēls! tu manu solījumu dēls.
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Nedod sievām savu spēku, nedz savu ceļu tām, kas ķēniņus samaitā.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Ķēniņiem nebūs, ak Lemuēl, ķēniņiem nebūs vīna dzert, nedz valdniekiem stipra dzēriena iekārot,
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Ka dzerdami neaizmirst likumus, un nepārgroza tiesu visiem sērdieņiem.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Dodiet stipru dzērienu tam, kas iet bojā, un vīnu, kam noskumusi sirds:
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Tāds lai dzer, ka aizmirst savu nabadzību, un vairs nepiemin savas bēdas.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Atdari savu muti par mēmo un par visiem, kas ir atstāti.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Atdari savu muti, tiesā taisni un nes tiesu nabagam un sērdienim.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Tikušu (tikumīgu) sievu, kas tādu atrod, pāri par pērlēm ir viņas dārgums.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Uz viņu uzticas vīra sirds un labuma tam netrūkst nekāda.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Tā dara tam labu, ne ļaunu visās sava mūža dienās.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Viņa gādā par vilnu un liniem un strādā priecīgām rokām.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Tā ir kā laivinieka laiva, sagādā maizi no tālienes.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Jau pašā naktī tā ceļas un dod barību savai saimei un kalponēm iespriesto tiesu.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 To zemes stūri, ko cerē, tā dabū, no savu roku augļiem tā dēsta vīna dārzu.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Ar spēku tā jož savus gurnus un savas rokas ar stiprumu.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Tā mana, ka viņas pūliņš labi sokas, un gaisma tai neapdziest naktī.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Tā stiepj savu roku pie kodeļa un tver ar pirkstiem ratiņu.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Tā sērdieņus mīlīgi apkampj un pasniedz nabagiem roku.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Savam namam tā nebīstas sniega, jo saime divkārtīgi ģērbta.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Tā sev taisa apsegus, dārgs audeklis un purpurs tai ir apģērbs.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Tai vīrs ir pazīstams vārtos, kad tas sēž ar zemes vecajiem.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Viņa auž linu svārkus un pārdod, un izdod pircējiem jostas.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Stiprums un gods tai apģērbs; tā smejas par nākamo laiku.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Savu muti tā atdara ar gudrību, un uz viņas mēles ir jauka mācība.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Viņa skatās pēc visām sava nama gaitām un neēd savu maizi ar slinkumu.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Viņas bērni pieceļas un teic viņu laimīgu; viņas vīrs, tas to slavē:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Daudz mātes meitām ir goda tikums, bet tu esi pāri par visām!
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Daiļums viļ un skaistums paiet; dievbijīga sieva, tā ir teicama!
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Teiciet viņu par viņas roku augļiem, un viņas pašas darbi lai viņu ļaudīs teic!
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
