Salamana Pamācības 22
1 Laba slava der vairāk, nekā liela bagātība; mīlestība pie ļaudīm labāka, nekā sudrabs un zelts.
Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 Bagāts sastopas ar nabagu; Tas Kungs viņus visus radījis.
Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 Gudrais paredz nelaimi un paglābjas; bet neprāta ļaudis skrien vien un dabū ciest.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 Pazemības, proti Dieva bijības alga ir bagātība un gods un dzīvība.
Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Ērkšķi un valgi ir netiklam ceļā; kas savu dvēseli sargā, paliks tālu no tiem.
Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 Māci bērnam viņa ceļu, tad viņš, arī vecs palicis, no tā neatkāpsies.
Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 Bagātais valda pār nabagiem, un kas aizņēmās, ir aizdevēja kalps.
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 Kas netaisnību sēj, tas bēdas pļaus un ies bojā caur savas blēdības rīksti.
Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 Žēlīga acs taps svētīta; jo viņa no savas maizes dod nabagam.
Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Izdzen garzobi, tad aizies ķilda, un riešana mitēsies un kauns.
Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Kam šķīsta sirds un mute mīlīga, tam ķēniņš ir par draugu.
Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 Tā Kunga acis pasargā, kam atzīšana; bet nelieša vārdus viņš izdeldē.
Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 Slinkais saka: „Lauva ir ārā; ielas vidū mani saplosīs!“
Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 Maukas mute ir dziļa bedre; ko Tas Kungs ienīst, tas krīt tur iekšā.
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Blēņas līp bērna sirdī; bet pārmācības rīkste tās izdzen tālu.
Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Kas no nabaga plēš, savu mantu vairot, tas to atkal dos bagātam līdz pat trūcībai.
Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Griez savu ausi un klausies gudro vārdu un loki savu sirdi pie manas atzīšanas.
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 Jo tas būs jaukums, ja tu tos sirdī pasargāsi un tos visnotaļ stādīsi uz savām lūpām.
Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 Lai tava cerība stāv uz To Kungu. Šodien es tevi mācu, tiešām tevi!
Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Vai tev jau sen to neesmu rakstījis ar padomiem un mācībām,
Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 Ka tev rādītu taisnus un patiesīgus vārdus, atbildēt patiesības vārdus tiem, kas tevi sūta.
Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Neaplaupi nabagu, tādēļ ka tas nabags, un nenospaidi sērdieni tiesas priekšā;
Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 Jo Tas Kungs iztiesās viņu tiesu un laupīs dvēseli tiem, kas tos laupa.
Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Netinies ar bargu, un nesameties ar to, kam ātras dusmas,
Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 Ka tu nemācies viņa tekas un nesavaldzini savu dvēseli.
Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Neturies pie tiem, kas ar roku apsolās un par parādu galvo;
Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 Kad tev nebūs ko maksāt, tad noņems tavu gultu apakš tevis.
Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Neatcel vecās robežas, ko tavi tēvi likuši.
Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Ja tu vīru redzi, kas tikuši(prasmīgi) savu darbu dara, tas stāvēs ķēniņu priekšā, un nestāvēs šādu tādu ļaužu priekšā.
Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
