Salamana Pamācības 18
1 Kas ar citiem kopā neturas, tas savu gribu tik meklē, un ir kavēklis visās lietās.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Ģeķim netīk gudra valoda, bet tik vien atklāt savu paša sirdi.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Bezdievīgam staigā līdz negods un ar apsmieklu kauns.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Vārdi cilvēka mutē ir dziļš ūdens, un gudrības avots ir tekoša ūdens upīte.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Nav labi bezdievīga vaigu cienīt un nospiest taisno tiesā.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Ģeķa lūpas ieved ķildā, un viņa mute brēc pēc sitieniem.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Ģeķa mute sev pašai par postu, un viņa lūpas paša dvēselei par slazda valgu.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Lišķa vārdi ir kā saldi kumosi un iet visai pie sirds.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Kas laisks pie darba, tas palaidņa brālis.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Tā Kunga vārds ir stipra pils; tur taisnais glābjas un top izglābts.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Bagātam manta ir viņa stiprā pils un viņam šķiet augsts mūris.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Priekš bojāiešanas cilvēka sirds top lepna, bet pazemība ved godā.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Kas atbild, pirms dzirdējis, tas tam par ģeķību un kaunu.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Vīra gars panes savas bēdas, bet kad gars izmisis, kas to var panest?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Prātīga sirds iemanto atzīšanu, un gudra auss meklē atzīšanu.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Dāvanas cilvēkam līdzina ceļu un viņu ved kungu priekšā.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Kas pirmais sūdz, tam taisnība; kad nu nāk viņa pretinieks, tad to tirda.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Mesli nobeidz ķildas un izšķir varenos.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Apkaitināts brālis ir cietāks nekā stipra pils, un ķilda nekā pils vārtu aizšaujamais.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 No mutes augļiem ikkatrs savu vēderu pildīs, un viņa lūpu padoms to ēdinās.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Nāve un dzīvība stāv mēles galā; kā kurš runā, tā tam būs.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Kas sievu atradis, tas atradis labumu un mantojis žēlastību no Tā Kunga.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Nabags runā lūgdamies, bet bagāts atbild bargi.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Citam daudz draugu uz postu; bet ir draugi, kas labāki nekā brālis.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
