Salamana Pamācības 16
1 Cilvēks sirdī gan apņemas, bet no Tā Kunga nāk, ko mēle runā.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Cilvēka ceļi visi ikkatram savās acīs šķīsti; bet Tas Kungs pārbauda sirdi.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Pavēli savus darbus Tam Kungam, tad tavi nodomi pareizi izdosies.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Tas Kungs visu ir darījis pēc savas ziņas, arī bezdievīgo uz ļauno dienu.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Ikviens, kam lepna sirds, Tam Kungam ir negantība, tiešām tiesa, tas nesodīts nepaliks.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Caur žēlastību un ticību noziegumi top salīdzināti, un caur Tā Kunga bijāšanu cilvēks izsargās no ļauna.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Kad cilvēka ceļi Tam Kungam patīk, tad tas pat viņa ienaidniekus ar to salīdzina.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Labāk ir mazumiņš ar taisnību, nekā liels ienākums ar netaisnību.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Cilvēka sirds nodomā savu ceļu, bet Tas Kungs pašķir viņa gājumu.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Dieva padoms ir uz ķēniņa lūpām; viņa mutei neviļās tiesā.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Taisni svari un svara kausi ir no Tā Kunga, un visi svara akmeņi maisā viņa darbs.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Bezdievību darīt ķēniņiem ir negantība; jo caur taisnību goda krēsls top stiprināts.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Taisnas lūpas ķēniņiem labi patīk; un kas patiesību runā, to tie mīļo.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Ķēniņa dusmas ir nāves vēsts, bet gudrs vīrs tās remdē.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Ķēniņa vaiga spīdumā ir dzīvība, un viņa laipnība kā vēlais lietus.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Gudrību iemantot, cik daudz labāki tas ir pār zeltu, un saprašanā ņemties sver vairāk nekā sudrabs.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Taisna ceļš ir izsargāties no ļauna, kas savu ceļu sargā, tas pasargā savu dvēseli.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Lepojies un tu iesi postā; lielies un tu kritīsi
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Labāki ir pazemīgam būt ar pazemīgiem, nekā laupījumu dalīt ar lepniem.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Kas gudrs visās lietās, atrod labumu; un svētīgs, kas uz To Kungu paļaujas.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Kam samanīga sirds, to sauc par gudru, un mīlīgas lūpas vairo atzīšanu.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Saprašana ir dzīvs avots tam, kam tā ir; bet ģeķu pamācīšana paliek ģeķība.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Gudra sirds māca savu muti un vairo uz savām lūpām atzīšanu.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Laipnīga valoda ir tīrs medus, dvēselei salda un kauliem zāles, kas dziedina.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Dažs ceļš liekās iesākumā labs, bet savā galā ved nāvē.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Kas (citu) apgrūtina, apgrūtina sev pašu; jo tāds savu muti atdara pret sev pašu.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Nelietis saceļ nelaimi, un uz viņa lūpām ir kā degots uguns.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Netikls cilvēks ceļ ķildas, un lišķis sarīdina radus.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Kas savu tuvāko kārdina un viņu noved uz nelabu ceļu, tas padara varas darbu.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Kas ar acīm met, tas nodomā blēņas; kas lūpas sakož, tas gatavs uz ļaunu;
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Sirmi mati ir goda kronis; uz taisnības ceļa to atrod.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Lēnprātīgais ir labāks nekā stiprais; un kas sevi pašu valda, labāks nekā, kas pilsētu ieņem.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Meslus met klēpī, bet Tas Kungs ir tas nolēmējs.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
