Piektā Mozus 6
1 Un šie ir tie baušļi, tie likumi un tās tiesas, ko Tas Kungs, jūsu Dievs, ir pavēlējis jums mācīt, ka jūs pēc tiem darāt tai zemē, ko jūs ejat iemantot:
Toto pak jest přikázaní, ustanovení a soudové, kteréž přikázal Hospodin Bůh váš, abych učil vás, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí,
2 Ka tu To Kungu, savu Dievu, bīsties un turi visus Viņa likumus un Viņa baušļus, ko es tev pavēlu, tu un tavi bērni un tavi bērnu bērni, visas tava mūža dienas, un ka tu ilgi dzīvo.
Abys se bál Hospodina Boha svého, ostříhaje všech ustanovení jeho a přikázaní jeho, kteráž já přikazuji tobě, ty i syn tvůj i vnuk tvůj, po všecky dny života svého, aby se prodlili dnové tvoji.
3 Klausies tad, Israēl, un ņem vērā, ka tu tos dari, lai tev labi klājās, un lai jūs ļoti vairojaties, kā Tas Kungs, tavu tēvu Dievs, tev ir runājis, tai zemē, kur piens un medus tek.
Slyšiž tedy, Izraeli, a hleď tak skutečně činiti, aby tobě dobře bylo, a abyste se velmi rozmnožili, (jakož mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě, ) v zemi oplývající mlékem a strdí.
4 Klausies, Israēl, Tas Kungs, mūsu Dievs, ir viens vienīgs Kungs.
Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest.
5 Un tev To Kungu, savu Dievu, būs mīlēt no visas savas sirds, no visas savas dvēseles un no visa sava spēka.
Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.
6 Un šie vārdi, ko es tev šodien pavēlu, lai tev iet pie sirds.
A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.
7 Un tev tos būs piekodināt saviem bērniem un no tiem runāt savā namā sēžot un pa ceļu ejot, guļoties un ceļoties.
A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.
8 Un tev tos būs siet par zīmi uz savu roku, un tiem būs būt par piemiņas zīmi starp tavām acīm.
Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma.
9 Un tev tos būs rakstīt uz sava nama stenderes un uz saviem vārtiem.
Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých.
10 Kad nu Tas Kungs, tavs Dievs, tevi ievedīs tai zemē, ko Viņš zvērējis taviem tēviem Ābrahāmam, Īzakam un Jēkabam, tev dot, lielas un labas pilsētas, ko tu neesi uzcēlis,
A když tě uvede Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji tobě dá, i města veliká a výborná, kterýchžs nestavěl,
11 Un namus visa labuma pilnus, ko tu neesi pildījis, un izcirstas akas, ko tu neesi izcirtis, vīna dārzus un eļļas koku dārzus, ko tu neesi dēstījis, ka tu ēdīsi un būsi paēdis,
A domy plné všech dobrých věcí, kterýchž jsi nenaplnil, a studnice vykopané, kterýchž jsi nekopal, a vinice i olivoví, jichž jsi neštípil, a jedl bys a nasytil se:
12 Tad sargies, ka tu neaizmirsti To Kungu, kas tevi izvedis no Ēģiptes zemes, no tā vergu nama.
Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z poroby těžké.
13 Tev būs bīties To Kungu, savu Dievu, un Viņam kalpot un pie Viņa vārda zvērēt.
Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati.
14 Jums nebūs dzīties pakaļ citiem dieviem, kas ir no apkārtēju tautu dieviem.
Neodejdeš po bozích cizích, z bohů jiných národů, kteříž vůkol vás jsou,
15 Jo Tas Kungs, tavs Dievs, tavā vidū ir stiprs un dusmīgs Dievs; ka Tā Kunga, tava Dieva, bardzība pret tevi neiedegās un tevi neizdeldē no zemes virsas.
(Nebo Bůh silný, horlivý, Hospodin tvůj u prostřed tebe jest, ) aby se neroznítila prchlivost Hospodina Boha tvého na tebe, a shladil by tě se svrchku země.
16 Jums To Kungu, savu Dievu, nebūs kārdināt, kā jūs Viņu kārdinājāt Masā.
Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah.
17 Turēdami turat Tā Kunga, sava Dieva, baušļus līdz ar Viņa liecībām un ar Viņa likumiem, ko Viņš tev pavēlējis.
Pilně ostříhejte přikázaní Hospodina Boha svého, a svědectví jeho, i ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě,
18 Un dari, kas tiesa un labi priekš Tā Kunga acīm, lai tev labi klājās un tu ej un iemanto to labo zemi, ko Tas Kungs taviem tēviem zvērējis,
A čiň to, což pravého a dobrého jest před očima Hospodinovýma, aby tobě dobře bylo, a vejda, abys dědičně obdržel zemi výbornou, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým,
19 Kad Viņš izdzīs visus tavus ienaidniekus tavā priekšā, itin kā Tas Kungs ir runājis.
Aby vypudil všecky nepřátely tvé od tváři tvé, jakož mluvil Hospodin.
20 Kad nākamās dienās tavs dēls jautās un sacīs: kuras ir tās liecības un tie likumi un tās tiesas, ko Tas Kungs, mūsu Dievs, jums ir pavēlējis?
Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám?
21 Tad tev būs atbildēt savam dēlam: mēs bijām Faraona kalpi Ēģiptes zemē, bet Tas Kungs mūs caur stipru roku no Ēģiptes zemes izvedis.
Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné.
22 Un Tas Kungs deva zīmes un lielus un briesmīgus brīnumus Ēģiptes zemē pie Faraona un pie visa viņa nama priekš mūsu acīm.
A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraonovi, a proti všemu domu jeho před očima našima,
23 Un Viņš mūs izveda no turienes, ka Viņš mūs atvestu un mums dotu to zemi, ko Viņš mūsu tēviem bija zvērējis.
Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás, a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim.
24 Un Tas Kungs mums pavēlēja visus šos likumus darīt, To Kungu, savu Dievu, bīties, mums par labu mūžam, ka mēs dzīvi taptu paturēti, it tā tas šodien ir.
Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny, a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den.
25 Un tā būs mūsu taisnība, kad mēs sargāsim un darīsim visus šos baušļus Tā Kunga, sava Dieva, priekšā, kā Viņš mums ir pavēlējis.
A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázaní tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám.
