Piektā Mozus 28
1 Un kad tu klausīsi Tā Kunga, sava Dieva, balsij un turēsi visus Viņa baušļus, un darīsi, ko es tev šodien pavēlu, tad Tas Kungs, tavs Dievs, tevi augsti cels pār visām zemes tautām.
Jestliže pak opravdově poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje a čině všecka přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, vyvýší tě Hospodin Bůh tvůj nade všecky národy země.
2 Un visas šās svētības nāks pār tevi un tev notiks, kad tu Tā Kunga, sava Dieva, balsij klausīsi:
A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého.
3 Svētīts tu būsi pilsētā un svētīts tu būsi laukā.
Požehnaný budeš v městě, požehnaný i na poli.
4 Svētīts būs tavas miesas auglis un tavas zemes auglis un tavu lopu auglis un tavu lielo lopu augums un tavu sīko lopu vaisla.
Požehnaný plod života tvého, úrody země tvé, i plod dobytka tvého, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
5 Svētīts būs tavs kurvis, un svētīta tava abra.
Požehnaný koš tvůj i díže tvá.
6 Svētīts tu būsi ieiedams un svētīts tu būsi iziedams.
Požehnaný budeš vcházeje, požehnaný i vycházeje.
7 Tas Kungs dos visus tavus ienaidniekus, kas pret tevi ceļas, ka tie top nokauti tavā priekšā; pa vienu ceļu tie pret tevi izies, un pa septiņiem ceļiem tie no tevis bēgs.
A učiní Hospodin, že nepřátelé tvoji, kteříž by povstali proti tobě, poraženi budou před tebou; jednou cestou vytáhnou proti tobě, a sedmi cestami před tebou utíkati budou.
8 Tas Kungs pavēlēs svētībai, ka tā būs ar tevi tavās klētīs un pie visa, pie kā tu liksi savu roku, un tevi svētīs tai zemē, ko Tas Kungs, tavs Dievs, tev dos.
Přikáže Hospodin požehnání svému, aby s tebou bylo v špižírnách tvých a při všem, k čemu bys koli přičinil ruku svou, a požehná tobě v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.
9 Tas Kungs tevi cels Sev par svētu tautu, kā Viņš tev zvērējis, ja tu turēsi Tā Kunga, sava Dieva, baušļus un staigāsi Viņa ceļos.
Vystaví tě sobě Hospodin za lid svatý, jakož zapřisáhl tobě, když ostříhati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, a choditi po cestách jeho.
10 Tad visi ļaudis virs zemes redzēs, ka tu esi nosaukts pēc Tā Kunga vārda, un bīsies no tevis.
I uzří všickni národové země, že jméno Hospodinovo vzýváno jest nad tebou, a budou se báti tebe.
11 Un Tas Kungs tevi ļoti vairos ar labumu pie tavas miesas augļiem un pie tavu lopu augļiem un pie tavas zemes augļiem tai zemē, ko Tas Kungs, tavs Dievs, taviem tēviem ir zvērējis, tev dot.
Učiní také Hospodin, že hojnost míti budeš všeho dobrého, plodu života svého, i plodu dobytků svých, i úrod zemských v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá.
12 Tas Kungs tev atvērs Savu labo mantu, debesīs, un dos lietu savā laikā tavai zemei, un svētīs visu tavu rokas darbu, un tu aizdosi daudz tautām, bet tu neaizņemsies.
Otevře Hospodin tobě poklad svůj výborný, nebe, aby vydalo déšť zemi tvé časem svým, a požehná všelikému dílu ruky tvé, tak že mnohým národům půjčovati budeš, sám pak nic nevypůjčíš.
13 Un Tas Kungs tevi darīs par galvu un ne par asti, un tu būsi virsū vien un ne apakšā, ja tu klausīsi Tā Kunga, sava Dieva, baušļiem, ko es tev šodien pavēlu, viņus turēt un darīt,
I ustanoví tě Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeš vždycky vyšší, a nikdy nižší, když poslouchati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes tobě přikazuji, abys ostříhal a činil je.
14 Un neatkāpsies no visiem tiem vārdiem, ko es jums šodien pavēlu, ne pa labo, ne pa kreiso roku, nedzīdamies pakaļ citiem dieviem, tiem kalpot.
A neuchýlíš se od žádného slova, kteráž já dnes přikazuji tobě, ani na pravo ani na levo, odcházeje po bozích cizích, abys jim sloužil.
15 Bet ja tu neklausīsi Tā Kunga, sava Dieva, balsij, un neturēsi un nedarīsi visus Viņa baušļus un Viņa likumus, ko es tev šodien pavēlu, tad visi šie lāsti nāks pār tevi un tev notiks:
Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, a všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě.
16 Nolādēts tu būsi pilsētā un nolādēts tu būsi laukā.
Zlořečený budeš v městě, zlořečený i na poli.
17 Nolādēts būs tavs kurvis, un nolādēta tava abra.
Zlořečený koš tvůj, a zlořečená díže tvá.
18 Nolādēts būs tavas miesas auglis un tavas zemes auglis, tavu lielo lopu augums un tavu sīko lopu vaisla.
Zlořečený plod života tvého i úrody země tvé, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
19 Nolādēts tu būsi ieiedams un nolādēts tu būsi iziedams.
Zlořečený budeš vcházeje, zlořečený i vycházeje.
20 Tas Kungs sūtīs pār tevi lāstu, bailes un briesmas pie ikviena darba, pie kā tu savu roku pieliksi un ko tu darīsi, kamēr tu tapsi izdeldēts, un kamēr tu ātri iesi bojā, tavu ļaunu darbu dēļ, ka tu Mani esi atstājis.
Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne.
21 Tas Kungs tev uzsūtīs mēri, kamēr Viņš tevi izdeldēs no tās zemes, ko tu ej iemantot.
Dopustí Hospodin, aby se přídržely tebe morní bolesti, až tě i vypléní z země, do níž se béřeš, abys ji dědičně opanoval.
22 Tas Kungs tevi sitīs ar diloni un ar drudzi un ar karstumu un ar karsoni un ar zobenu un ar bula laiku un ar rūsu, kas tev ies pakaļ, kamēr iesi bojā;
Bíti tě bude Hospodin souchotinami, zimnicí, pálivostí, horkem, mečem, suchem a rudou, a budou tě stíhati, až tě i zkazí.
23 Un tavas debesis, kas pār tavu galvu, būs kā varš, un tā zeme, kas apakš tevis, būs kā dzelzs.
I to nebe, kteréž jest nad hlavou tvou, bude měděné, a země, kteráž jest pod tebou, železná.
24 Tas Kungs tavai zemei dos pīšļus un pelnus lietus vietā, no debesīm tie nonāks pār tevi, kamēr būsi izdeldēts.
Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen.
25 Tas Kungs tevi nodos, ka tu topi sakauts tavu ienaidnieku priekšā; pa vienu ceļu tu pret viņiem iziesi un pa septiņiem ceļiem tu no viņiem bēgsi, un tapsi izkaisīts pa visām zemes valstīm.
Učiní i to Hospodin, že poražen budeš od nepřátel svých; jednou cestou vytáhneš proti nim, a sedmi cestami utíkati budeš od tváři jejich, a musíš se smýkati po všech královstvích země.
26 Un tavas miesas būs par ēdamo visiem debess putniem un zemes zvēriem, un nebūs, kas tos nodzīs.
I budou těla vaše mrtvá za pokrm všemu ptactvu nebeskému, a šelmám zemským, a nebude, kdo by je odehnal.
27 Tas Kungs tevi sitīs ar Ēģiptes trumiem un ar tūkumiem un kraupi un ar niezi, no kā tu nevari izdziedēties.
Raní tě Hospodin vředem Egyptským, neduhy na zadku, prašivinami a svrabem nezhojitelným.
28 Tas Kungs tevi sitīs ar trakumu un ar aklību un ar sirds stulbību,
Raní tě Hospodin pominutím smyslu, slepotou a tupostí srdce,
29 Ka tu dienas vidū grābstīsies tā kā akls grābstās tumsā, un tavi ceļi labi neizdosies; bet tu būsi tikai nospaidīts un aplaupīts visu mūžu, un glābēja nebūs.
Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tmě, a nebudeš míti prospěchu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by tě vysvobodil.
30 Tu saderināsies ar sievu, bet cits pie tās gulēs; tu uztaisīsi namu, bet tanī nedzīvosi; tu dēstīsi vīna dārzu, bet viņa augļus nebaudīsi.
Manželku sobě zasnoubíš, a jiný s ní obývati bude; dům vystavíš, a nebudeš bydliti v něm; vinici štípíš, a sbírati na ní nebudeš.
31 Tavs vērsis priekš tavām acīm taps nokauts, un tu no tā neēdīsi; tavs ēzelis taps laupīts priekš tavām acīm un tev netaps atdots; tavi sīkie lopi taps nodoti taviem ienaidniekiem, un glābēja nebūs.
Vůl tvůj před tvýma očima zabit bude, a ty jeho jísti nebudeš; osel tvůj uchvácen bude před tváří tvou, anižť se zase navrátí; dobytek tvůj vydán bude nepřátelům tvým, a žádný ho nevysvobodí.
32 Tavi dēli un tavas meitas taps nodoti citai tautai, ka tavas acis to redzēs un pēc viņiem ikdienas īgs, bet tavā rokā spēka nebūs.
Synové tvoji a dcery tvé cizímu národu vydáni budou, a oči tvé na to hledíce, umdlívati budou pro ně celého dne, a nebude síly v ruce tvé.
33 Tavas zemes augļus un visu tavu padomu ēdīs tauta, ko tu nepazīsti, un tu būsi tikai spaidīts un dauzīts visu mūžu.
Úrody země tvé i všecko úsilí tvé sžíře národ, kteréhož ty neznáš, a nebudeš než potlačený a potřený po všecky dny.
34 Un tu paliksi bez prāta, redzēdams, ko tavas acis redzēs.
A omámený budeš nad těmi věcmi, kteréž viděti budou oči tvé.
35 Tas Kungs tevi sitīs ar nelabiem trumiem pie ceļiem un lieliem, ko nevar dziedināt, no tavas pēdas līdz tavas galvas virsai.
Raní tě Hospodin vředem nejhorším na kolenou i na lýtkách, tak že se nebudeš moci zhojiti, od spodku nohy tvé až do vrchu hlavy.
36 Tas Kungs novedīs tevi ar tavu ķēniņu, ko tu pār sevi iecelsi, uz tādu tautu, ko ne tu neesi pazinis, nedz tavi tēvi, un tur tu kalposi citiem dieviem, kokam un akmenim.
Zavede tě Hospodin i krále tvého, kteréhož ustanovíš nad sebou, do národu, kteréhož jsi ty neznal, ani předkové tvoji, a sloužiti tam budeš bohům cizím, dřevu a kameni.
37 Un tu būsi par briesmām un par sakāmu vārdu un par apsmieklu starp visām tautām, uz kurieni Tas Kungs tevi aizdzīs.
A budeš k užasnutí a přísloví i v rozprávku všechněm národům, mezi kteréž zavede tě Hospodin.
38 Tu iznesīsi daudz sēklas uz tīrumu, bet maz sakrāsi, jo siseņi to apēdīs.
Mnoho semene vyneseš na pole k rozsívání, a málo shromáždíš, nebo sžerou to kobylky.
39 Tu dēstīsi vīna dārzus un tos apstrādāsi, bet vīnu tu nedzersi, nedz salasīsi, jo tārpi to noēdīs.
Vinice štípíš a dělati je budeš, ale vína píti ani sbírati nebudeš, nebo červ sžíře je.
40 Tev būs eļļas koki visās tavās robežās, bet ar eļļu tu nesvaidīsies, jo tavs eļļas koks augļus nometīs.
Olivoví hojnost míti budeš ve všech končinách svých, a však olejem se pomazovati nebudeš, nebo sprchne ovoce s olivy tvé.
41 Tu dzemdināsi dēlus un meitas, bet tie tev nebūs, jo tie aizies cietumā.
Synů a dcer naplodíš, a nebudeš jich míti, nebo zajati budou.
42 Visi tavi koki un visi tavi zemes augļi paliks tārpiem.
Všecko stromoví tvé i úrody země tvé kobylky zkazí.
43 Tas svešinieks, kas pie tevis mīt, taps paaugstināts pār tevi augsti jo augsti, bet tu tapsi pazemots zemi jo zemi.
Cizozemec, kterýž s tebou přebývá, vzroste nad tebe, ty pak velice ponižovati se musíš.
44 Viņš tev aizdos, bet tu viņam neaizdosi, viņš būs par galvu, bet tu būsi par asti.
On půjčovati bude tobě, a ty nebudeš míti, co bys půjčil jemu; on bude přednější, a ty poslednější.
45 Un visi šie lāsti nāks pār tevi un tevi vajās un tev uzies, kamēr tu tapsi izdeldēts, tāpēc ka tu neesi klausījis Tā Kunga, sava Dieva, balsij, nedz turējis Viņa baušļus un Viņa likumus, ko Viņš tev pavēlējis.
A přijdou na tebe všecka zlořečenství tato a stíhati tě budou, a obklíčí tě, až i zahyneš, jestliže bys neuposlechl hlasu Hospodina Boha svého, a neostříhal přikázaní a ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě.
46 Un tie būs pie tevis par zīmi un par brīnumu, gan pie tava dzimuma mūžam.
A budou rány tyto znamením a zázrakem na tobě i semeni tvém až na věky,
47 Tāpēc ka tu Tam Kungam, savam Dievam, neesi kalpojis ar prieku un ar labu sirdi, kad tev bija visas lietas pār pārim,
Proto že jsi nesloužil Hospodinu Bohu svému s potěšením a veselím srdce, maje hojnost všech věcí.
48 Tu kalposi saviem ienaidniekiem, ko Tas Kungs pret tevi sūtīs, badā un slāpēs un plikumā un visu lietu trūkumā, un Viņš liks dzelzs jūgu uz tavu kaklu, kamēr Viņš tevi izdeldēs.
A protož nepříteli svému, kteréhož poslal na tebe Hospodin, sloužiti musíš v hladu, žízni, v nahotě a v nedostatku všech věcí; a vloží na šíji tvou jho železné, dokudž tě nesetře.
49 Tas Kungs pār tevi atvedīs tautu no tālienes, no pasaules gala, itin kā ērglis skrien, tautu, kuras valodu tu neproti,
Přivede Hospodin na tebe národ z daleka, od nejdalších končin země, jako letí orlice, národ, jehož jazyku nerozumíš,
50 Briesmīgu tautu, kas vecos necienīs un jaunos nežēlos.
Národ nestydatý, kterýž ani starce nebude šanovati, a nad dítětem se neslituje.
51 Un tā ēdīs tavu lopu augļus un tavas zemes augļus, kamēr tu tapsi izdeldēts; tā tev neatlicinās ne labību, ne vīnu, ne eļļu, ne tavu lielo lopu augumu, ne tavu sīko lopu vaislu, kamēr tā tevi nomaitās.
A sžíře plod dobytků tvých i úrody země tvé, dokudž nebudeš vyhlazen; a nezanechá tobě obilí, vína mladého a oleje, prvorozeného z skotů tvých, ani stáda bravů tvých, až tě i vyhladí.
52 Un viņa tevi spaidīs visos tavos vārtos, kamēr sagrūs tavi augstie un stiprie mūri, uz ko tu paļāvies visā savā zemē, un viņa tevi spaidīs visos tavos vārtos un visā tavā zemē, ko Tas Kungs, tavs Dievs, tev ir devis.
A oblehne tě ve všech městech tvých, dokudž by nepadly zdi tvé vysoké a pevné, v nichž ty doufáš po vší zemi své; obležen, pravím, budeš ve všech městech svých, po vší zemi své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dal tobě,
53 Un tu ēdīsi savas miesas augļus, savu dēlu un savu meitu miesu, ko Tas Kungs, tavs Dievs, tev devis, to tu ēdīsi tai apstāšanā un tai spaidīšanā, ar ko tavi ienaidnieki tevi spaidīs.
Tak že v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj, jísti budeš plod života svého, maso synů svých a dcer svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
54 Un tam vīram, kas starp jums bijis izlutināts un ļoti grezns, tam acs būs skaudīga uz savu brāli un uz to sievu pie savām krūtīm,
Èlověk mezi vámi rozmazaný a v rozkoši schovaný záviděti bude bratru svému, i vlastní ženě své, i ostatním synům svým, kterýchž ještě zanechal,
55 Un uz saviem atlikušiem dēliem, ka viņš nevienam no tiem nedod savu dēlu gaļu, ko viņš ēd, tāpēc ka tam nekas nav atlicis tai apstāšanā un spaidīšanā, ar ko tavs ienaidnieks tevi spaidīs visos tavos vārtos.
Tak že neudělí žádnému z nich masa synů svých, kteréž jísti bude, proto že nezůstalo jemu nic jiného v obležení a v ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj ve všech městech tvých.
56 Tai sievai, kas starp jums bija izlutināta un grezna, kas aiz mīkstuma un kāruma nav vīžojusi savu kāju pie zemes spert, tai acs būs skaudīga uz to vīru pie savām krūtīm un uz savu dēlu un uz savu meitu,
Rozmazaná mezi vámi a v rozkoši schovaná žena, kteráž rozmazaností a rozkoší velikou ledva nohou země se dotkla, vlastnímu muži svému a synu svému i dceři své,
57 Par to bērnu, kas tikko izgājis no viņas miesas, un par savu dēlu, ko tā dzemdējusi, jo viņa tos ēdīs slepeni tai briesmīgā trūcībā, tai apstāšanā un spaidīšanā, ar ko tavs ienaidnieks tevi spaidīs tavos vārtos.
Také i lůžka svého, kteréž z ní vychází při porodu, ano i synů svých, kteréž zplodí, záviděti bude; nebo jísti je bude tajně pro nedostatek všech věcí v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj v městech tvých.
58 Ja tu neturēsi visus šīs bauslības vārdus un nedarīsi, kas šinī grāmatā rakstīts, nebīdamies Tā Kunga, sava Dieva, godājamo un bīstamo vārdu,
Nebudeš-li ostříhati a činiti všech slov zákona tohoto, kteráž psána jsou v knize této, abys se bál toho veleslavného a hrozného jména Hospodina Boha svého:
59 Tad Tas Kungs darīs briesmīgas mokas tev un tavam dzimumam, lielas un pastāvīgas mokas un niknas un pastāvīgas sērgas.
Rozmnoží ku podivení Hospodin rány tvé, a rány semene tvého, rány veliké a trvánlivé, i nemoci těžké a dlouhé.
60 Un Viņš uz tevi griezīs visas Ēģiptes sērgas, no kā tu bīsties, un tās tev pielips.
A obrátí na tebe všecky neduhy Egyptské, jichžs se strašil, a přichytí se tebe.
61 Un visādas sērgas un visādas mokas, kas šinī bauslības grāmatā nav rakstītas, Tas Kungs tev uzsūtīs, kamēr tu būsi izdeldēts.
Všelijaký také neduh a všelikou ránu, kteráž není psána v knize zákona tohoto, uvede Hospodin na tebe, dokudž nebudeš vyhlazen.
62 Un mazs pulciņš atliks no jums, kas papriekš bijāt savā skaitā kā debess zvaigznes, tāpēc ka tu neesi klausījis Tā Kunga, sava Dieva, balsij.
A zůstane vás maličko, ješto vás prvé bylo mnoho, jako hvězd nebeských, proto že jsi neposlouchal hlasu Hospodina Boha svého.
63 Un notiksies, itin kā Tas Kungs par jums ir priecājies, jums labu darīt un jūs vairot, tā Tas Kungs par jums priecāsies, jūs nomaitāt un jūs izdeldēt, un jūs tapsiet izpostīti no tās zemes virsas, ko ejat iemantot.
I stane se, že jakož se veselil Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak veseliti se bude Hospodin nad vámi, když vás zkazí a vyhladí, a vypléněni budete z země, do kteréž jdete, abyste dědičně vládli jí.
64 Un Tas Kungs tevi izkaisīs starp visām pasaules tautām, no viena pasaules gala līdz otram pasaules galam, un tur tu kalposi citiem dieviem, ko ne tu neesi pazinis, ne tavi tēvi, kokam un akmenim.
A rozptýlí tě Hospodin mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého, a budeš tam sloužiti bohům cizím, kterýchž ty neznáš, ani otcové tvoji, dřevu a kameni.
65 Un starp šīm tautām tev nebūs miera un tavai kājai nebūs dusas, jo Tas Kungs tev tur dos drebošu sirdi un noīgušas acis un noskumušu dvēseli.
A mezi národy těmi neoddechneš, aniž bude míti odpočinutí spodek nohy tvé; tam také dá Hospodin tobě srdce lekavé, a oči blíkavé, a truchlost mysli.
66 Un tava dzīvība tev karāsies (kā pie pavediena) un tu baiļosies naktīm dienām un necerēsi dzīvot.
I bude život tvůj nejistý před tebou, a strašiti se budeš v noci i ve dne, a nikdež nebudeš jist svým životem.
67 Rītos tu sacīsi: kaut jau būtu vakars! Un vakaros tu sacīsi: kaut jau būtu rīts! No sirds izbailēm, ar ko tu baiļosies, un no tām lietām, ko tavas acis redzēs.
Ráno díš: Ó by již byl večer! a večer díš: Ó by již bylo jitro! pro strach srdce svého, jímž se lekáš, a pro ty věci, na něž očima svýma hleděti musíš.
68 Un Tas Kungs ar laivām tevi vedīs atpakaļ uz Ēģiptes zemi, to ceļu, par ko es tev esmu sacījis: tu viņu vairs neredzēsi; un tur jūs gribēsiet pārdoties saviem ienaidniekiem par kalpiem un par kalponēm, bet tur pircēja nebūs.
A zavede tě Hospodin do Egypta na lodech, cestou, o níž jsem řekl tobě: Nebudeš jí viděti více; a tam prodávati se budete nepřátelům svým za služebníky a děvky, a nebude, kdo by koupil.
