Psalmorum 88
1 canticum psalmi filiis Core in finem pro Maeleth ad respondendum intellectus Eman Ezraitae Domine Deus salutis meae die clamavi et nocte coram te
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 intret in conspectu tuo oratio mea inclina aurem tuam ad precem meam
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 aestimatus sum cum descendentibus in lacum factus sum sicut homo sine adiutorio
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 inter mortuos liber sicut vulnerati dormientes in sepulchris quorum non es memor amplius et ipsi de manu tua repulsi sunt
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 posuerunt me in lacu inferiori in tenebrosis et in umbra mortis
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 super me confirmatus est furor tuus et omnes fluctus tuos induxisti super me diapsalma
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 longe fecisti notos meos a me posuerunt me abominationem sibi traditus sum et non egrediebar
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 oculi mei languerunt prae inopia clamavi ad te Domine tota die expandi ad te manus meas
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 numquid mortuis facies mirabilia aut medici suscitabunt et confitebuntur tibi diapsalma
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 numquid narrabit aliquis in sepulchro misericordiam tuam et veritatem tuam in perditione
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 numquid cognoscentur in tenebris mirabilia tua et iustitia tua in terra oblivionis
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 et ego ad te Domine clamavi et mane oratio mea praeveniet te
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 ut quid Domine repellis orationem meam avertis faciem tuam a me
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 pauper sum ego et in laboribus a iuventute mea exaltatus autem humiliatus sum et conturbatus
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 in me transierunt irae tuae et terrores tui conturbaverunt me
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 circuierunt me sicut aqua tota die circumdederunt me simul
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 elongasti a me amicum et proximum et notos meos a miseria
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
