Psalmorum 44
1 in finem filiis Core ad intellectum
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 Deus auribus nostris audivimus patres nostri adnuntiaverunt nobis opus quod operatus es in diebus eorum in diebus antiquis
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 manus tua gentes disperdit et plantasti eos adflixisti populos et expulisti eos
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 nec enim in gladio suo possederunt terram et brachium eorum non salvavit eos sed dextera tua et brachium tuum et inluminatio faciei tuae quoniam conplacuisti in eis
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 tu es ipse rex meus et Deus meus qui mandas salutes Iacob
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 in te inimicos nostros ventilabimus cornu et in nomine tuo spernemus insurgentes in nobis
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 non enim in arcu meo sperabo et gladius meus non salvabit me
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 salvasti enim nos de adfligentibus nos et odientes nos confudisti
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 in Deo laudabimur tota die et in nomine tuo confitebimur in saeculum diapsalma
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 nunc autem reppulisti et confudisti nos et non egredieris in virtutibus nostris
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 avertisti nos retrorsum post inimicos nostros et qui oderunt nos diripiebant sibi
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 dedisti nos tamquam oves escarum et in gentibus dispersisti nos
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 vendidisti populum tuum sine pretio et non fuit multitudo in commutationibus nostris
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 posuisti nos obprobrium vicinis nostris subsannationem et derisum his qui in circuitu nostro
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 posuisti nos in similitudinem gentibus commotionem capitis in populis
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 tota die verecundia mea contra me est et confusio faciei meae cooperuit me
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 a voce exprobrantis et obloquentis a facie inimici et persequentis
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 haec omnia venerunt super nos nec obliti sumus te et inique non egimus in testamento tuo
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 et non recessit retrorsum cor nostrum et declinasti semitas nostras a via tua
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 quoniam humiliasti nos in loco adflictionis et cooperuit nos umbra mortis
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 si obliti sumus nomen Dei nostri et si expandimus manus nostras ad deum alienum
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 nonne Deus requiret ista ipse enim novit abscondita cordis quoniam propter te mortificamur omni die aestimati sumus sicut oves occisionis
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 exsurge quare dormis Domine exsurge et ne repellas in finem
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 quare faciem tuam avertis oblivisceris inopiae nostrae et tribulationis nostrae
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 quoniam humiliata est in pulvere anima nostra conglutinatus est in terra venter noster
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 exsurge adiuva nos et redime nos propter nomen tuum
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
