< Psalmorum 38 >
1 psalmus David in rememorationem de sabbato Domine ne in furore tuo arguas me neque in ira tua corripias me
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 quoniam sagittae tuae infixae sunt mihi et confirmasti super me manum tuam
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 non est sanitas carni meae a facie irae tuae non est pax ossibus meis a facie peccatorum meorum
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 quoniam iniquitates meae supergressae sunt caput meum sicut onus grave gravatae sunt super me
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 putruerunt et corruptae sunt cicatrices meae a facie insipientiae meae
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 miser factus sum et curvatus sum usque ad finem tota die contristatus ingrediebar
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 quoniam lumbi mei impleti sunt inlusionibus et non est sanitas in carne mea
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 adflictus sum et humiliatus sum nimis rugiebam a gemitu cordis mei
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Domine ante te omne desiderium meum et gemitus meus a te non est absconditus
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 cor meum conturbatum est dereliquit me virtus mea et lumen oculorum meorum et ipsum non est mecum
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 amici mei et proximi mei adversus me adpropinquaverunt et steterunt et qui iuxta me erant de longe steterunt
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 et vim faciebant qui quaerebant animam meam et qui inquirebant mala mihi locuti sunt vanitates et dolos tota die meditabantur
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 ego autem tamquam surdus non audiebam et sicut mutus non aperiens os suum
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 et factus sum sicut homo non audiens et non habens in ore suo redargutiones
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 quoniam in te Domine speravi tu exaudies Domine Deus meus
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 quia dixi nequando supergaudeant mihi inimici mei et dum commoventur pedes mei super me magna locuti sunt
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 quoniam ego in flagella paratus et dolor meus in conspectu meo semper
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 quoniam iniquitatem meam adnuntiabo et cogitabo pro peccato meo
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 inimici autem mei vivent et firmati sunt super me et multiplicati sunt qui oderunt me inique
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 qui retribuunt mala pro bonis detrahebant mihi quoniam sequebar bonitatem
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 non derelinquas me Domine Deus meus ne discesseris a me
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 intende in adiutorium meum Domine salutis meae
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.