Psalmorum 22
1 in finem pro adsumptione matutina psalmus David Deus Deus meus respice me quare me dereliquisti longe a salute mea verba delictorum meorum
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 Deus meus clamabo per diem et non exaudies et nocte et non ad insipientiam mihi
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 tu autem in sancto habitas Laus Israhel
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 in te speraverunt patres nostri speraverunt et liberasti eos
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 ad te clamaverunt et salvi facti sunt in te speraverunt et non sunt confusi
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 ego autem sum vermis et non homo obprobrium hominum et abiectio plebis
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 omnes videntes me deriserunt me locuti sunt labiis moverunt caput
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 speravit in Domino eripiat eum salvum faciat eum quoniam vult eum
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 quoniam tu es qui extraxisti me de ventre spes mea ab uberibus matris meae
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 in te proiectus sum ex utero de ventre matris meae Deus meus es tu
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 ne discesseris a me quoniam tribulatio proxima est quoniam non est qui adiuvet
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 circumdederunt me vituli multi tauri pingues obsederunt me
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 aperuerunt super me os suum sicut leo rapiens et rugiens
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 sicut aqua effusus sum et dispersa sunt universa ossa mea factum est cor meum tamquam cera liquescens in medio ventris mei
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 aruit tamquam testa virtus mea et lingua mea adhesit faucibus meis et in limum mortis deduxisti me
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 quoniam circumdederunt me canes multi concilium malignantium obsedit me foderunt manus meas et pedes meos
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 dinumeraverunt omnia ossa mea ipsi vero consideraverunt et inspexerunt me
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 diviserunt sibi vestimenta mea et super vestem meam miserunt sortem
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 tu autem Domine ne elongaveris auxilium tuum ad defensionem meam conspice
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 erue a framea animam meam et de manu canis unicam meam
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 salva me ex ore leonis et a cornibus unicornium humilitatem meam
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 narrabo nomen tuum fratribus meis in media ecclesia laudabo te
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 qui timetis Dominum laudate eum universum semen Iacob magnificate eum
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 timeat eum omne semen Israhel quoniam non sprevit neque dispexit deprecationem pauperis nec avertit faciem suam a me et cum clamarem ad eum exaudivit me
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 apud te laus mea in ecclesia magna vota mea reddam in conspectu timentium eum
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 edent pauperes et saturabuntur et laudabunt Dominum qui requirunt eum vivent corda eorum in saeculum saeculi
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 reminiscentur et convertentur ad Dominum universi fines terrae et adorabunt in conspectu eius universae familiae gentium
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 quoniam Dei est regnum et ipse dominabitur gentium
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 manducaverunt et adoraverunt omnes pingues terrae in conspectu eius cadent omnes qui descendunt in terram
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 et anima mea illi vivet et semen meum serviet ipsi
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 adnuntiabitur Domino generatio ventura et adnuntiabunt iustitiam eius populo qui nascetur quem fecit Dominus
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
