Psalmorum 17
1 oratio David exaudi Domine iustitiam meam intende deprecationem meam auribus percipe orationem meam non in labiis dolosis
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2 de vultu tuo iudicium meum prodeat oculi tui videant aequitates
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3 probasti cor meum visitasti nocte igne me examinasti et non est inventa in me iniquitas
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4 ut non loquatur os meum opera hominum propter verba labiorum tuorum ego custodivi vias duras
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5 perfice gressus meos in semitis tuis ut non moveantur vestigia mea
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6 ego clamavi quoniam exaudisti me Deus inclina aurem tuam mihi et exaudi verba mea
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7 mirifica misericordias tuas qui salvos facis sperantes in te
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8 a resistentibus dexterae tuae custodi me ut pupillam oculi sub umbra alarum tuarum proteges me
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9 a facie impiorum qui me adflixerunt inimici mei animam meam circumdederunt super me;
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10 adipem suum concluserunt os eorum locutum est superbia
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11 proicientes me nunc circumdederunt me oculos suos statuerunt declinare in terram
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12 susceperunt me sicut leo paratus ad praedam et sicut catulus leonis habitans in abditis
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13 exsurge Domine praeveni eum et subplanta eum eripe animam meam ab impio frameam tuam
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14 ab inimicis manus tuae Domine a paucis de terra divide eos in vita eorum de absconditis tuis adimpletus est venter eorum saturati sunt filiis et dimiserunt reliquias suas parvulis suis
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15 ego autem in iustitia apparebo conspectui tuo satiabor cum apparuerit gloria tua
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
