Psalmorum 10

1 ut quid Domine recessisti longe dispicis in oportunitatibus in tribulatione

Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?

2 dum superbit impius incenditur pauper conprehenduntur in consiliis quibus cogitant

Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

3 quoniam laudatur peccator in desideriis animae suae et iniquus benedicitur

Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.

4 exacerbavit Dominum peccator secundum multitudinem irae suae non quaeret

Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

5 non est Deus in conspectu eius inquinatae sunt viae illius in omni tempore auferuntur iudicia tua a facie eius omnium inimicorum suorum dominabitur

Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

6 dixit enim in corde suo non movebor a generatione in generationem sine malo

Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo ne bojím se zlého.

7 cuius maledictione os plenum est et amaritudine et dolo sub lingua eius labor et dolor

Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.

8 sedet in insidiis cum divitibus in occultis ut interficiat innocentem

Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.

9 oculi eius in pauperem respiciunt insidiatur in abscondito quasi leo in spelunca sua insidiatur ut rapiat pauperem rapere pauperem dum adtrahit eum

Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

10 in laqueo suo humiliabit eum inclinabit se et cadet cum dominatus fuerit pauperum

Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.

11 dixit enim in corde suo oblitus est Deus avertit faciem suam ne videat in finem

Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.

12 exsurge Domine Deus exaltetur manus tua ne obliviscaris pauperum

Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.

13 propter quid inritavit impius Deum dixit enim in corde suo non requiret

Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?

14 vides quoniam tu laborem et dolorem consideras ut tradas eos in manus tuas tibi derelictus est pauper orfano tu eras adiutor

Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.

15 contere brachium peccatoris et maligni quaeretur peccatum illius et non invenietur

Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.

16 Dominus regnabit in aeternum et in saeculum saeculi peribitis gentes de terra illius

Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.

17 desiderium pauperum exaudivit Dominus praeparationem cordis eorum audivit auris tua

Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,

18 iudicare pupillo et humili ut non adponat ultra magnificare se homo super terram

Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.