< Proverbiorum 9 >
1 sapientia aedificavit sibi domum excidit columnas septem
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 immolavit victimas suas miscuit vinum et proposuit mensam suam
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 misit ancillas suas ut vocarent ad arcem et ad moenia civitatis
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 si quis est parvulus veniat ad me et insipientibus locuta est
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 venite comedite panem meum et bibite vinum quod miscui vobis
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 relinquite infantiam et vivite et ambulate per vias prudentiae
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 qui erudit derisorem ipse sibi facit iniuriam et qui arguit impium generat maculam sibi
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 noli arguere derisorem ne oderit te argue sapientem et diliget te
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 da sapienti et addetur ei sapientia doce iustum et festinabit accipere
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 principium sapientiae timor Domini et scientia sanctorum prudentia
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 per me enim multiplicabuntur dies tui et addentur tibi anni vitae
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 si sapiens fueris tibimet ipsi eris si inlusor solus portabis malum
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 mulier stulta et clamosa plenaque inlecebris et nihil omnino sciens
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 sedit in foribus domus suae super sellam in excelso urbis loco
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 ut vocaret transeuntes viam et pergentes itinere suo
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 quis est parvulus declinet ad me et vecordi locuta est
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 aquae furtivae dulciores sunt et panis absconditus suavior
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
18 et ignoravit quod gigantes ibi sint et in profundis inferni convivae eius (Sheol )
Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )