Proverbiorum 23
1 quando sederis ut comedas cum principe diligenter adtende quae posita sunt ante faciem tuam
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 et statue cultrum in gutture tuo si tamen habes in potestate animam tuam
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 ne desideres de cibis eius in quo est panis mendacii
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 noli laborare ut diteris sed prudentiae tuae pone modum
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 ne erigas oculos tuos ad opes quas habere non potes quia facient sibi pinnas quasi aquilae et avolabunt in caelum
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 ne comedas cum homine invido et ne desideres cibos eius
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 quoniam in similitudinem arioli et coniectoris aestimat quod ignorat comede et bibe dicet tibi et mens eius non est tecum
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 cibos quos comederas evomes et perdes pulchros sermones tuos
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 in auribus insipientium ne loquaris quia despicient doctrinam eloquii tui
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 ne adtingas terminos parvulorum et agrum pupillorum ne introeas
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 propinquus enim eorum Fortis est et ipse iudicabit contra te causam illorum
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 ingrediatur ad doctrinam cor tuum et aures tuae ad verba scientiae
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 noli subtrahere a puero disciplinam si enim percusseris eum virga non morietur
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 fili mi si sapiens fuerit animus tuus gaudebit tecum cor meum
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 et exultabunt renes mei cum locuta fuerint rectum labia tua
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 non aemuletur cor tuum peccatores sed in timore Domini esto tota die
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 quia habebis spem in novissimo et praestolatio tua non auferetur
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 audi fili mi et esto sapiens et dirige in via animum tuum
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 noli esse in conviviis potatorum nec in comesationibus eorum qui carnes ad vescendum conferunt
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 quia vacantes potibus et dantes symbola consumentur et vestietur pannis dormitatio
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 audi patrem tuum qui genuit te et ne contemnas cum senuerit mater tua
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 veritatem eme et noli vendere sapientiam et doctrinam et intellegentiam
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 exultat gaudio pater iusti qui sapientem genuit laetabitur in eo
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 gaudeat pater tuus et mater tua et exultet quae genuit te
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 praebe fili mi cor tuum mihi et oculi tui vias meas custodiant
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 fovea enim profunda est meretrix et puteus angustus aliena
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 insidiatur in via quasi latro et quos incautos viderit interficit
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 cui vae cuius patri vae cui rixae cui foveae cui sine causa vulnera cui suffusio oculorum
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 nonne his qui morantur in vino et student calicibus epotandis
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 ne intuearis vinum quando flavescit cum splenduerit in vitro color eius ingreditur blande
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 sed in novissimo mordebit ut coluber et sicut regulus venena diffundet
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 oculi tui videbunt extraneas et cor tuum loquetur perversa
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 et eris sicut dormiens in medio mari et quasi sopitus gubernator amisso clavo
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 et dices verberaverunt me sed non dolui traxerunt me et ego non sensi quando evigilabo et rursum vina repperiam
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
