Marcum 6
1 et egressus inde abiit in patriam suam et sequebantur illum discipuli sui
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
2 et facto sabbato coepit in synagoga docere et multi audientes admirabantur in doctrina eius dicentes unde huic haec omnia et quae est sapientia quae data est illi et virtutes tales quae per manus eius efficiuntur
A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
3 nonne iste est faber filius Mariae frater Iacobi et Ioseph et Iudae et Simonis nonne et sorores eius hic nobiscum sunt et scandalizabantur in illo
Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
4 et dicebat eis Iesus quia non est propheta sine honore nisi in patria sua et in cognatione sua et in domo sua
I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
5 et non poterat ibi virtutem ullam facere nisi paucos infirmos inpositis manibus curavit
I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
6 et mirabatur propter incredulitatem eorum
I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
7 et circumibat castella in circuitu docens et convocavit duodecim et coepit eos mittere binos et dabat illis potestatem spirituum inmundorum
A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
8 et praecepit eis ne quid tollerent in via nisi virgam tantum non peram non panem neque in zona aes
A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
9 sed calciatos sandaliis et ne induerentur duabus tunicis
Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
10 et dicebat eis quocumque introieritis in domum illic manete donec exeatis inde
A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
11 et quicumque non receperint vos nec audierint vos exeuntes inde excutite pulverem de pedibus vestris in testimonium illis
A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
12 et exeuntes praedicabant ut paenitentiam agerent
Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
13 et daemonia multa eiciebant et unguebant oleo multos aegrotos et sanabant
A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
14 et audivit Herodes rex manifestum enim factum est nomen eius et dicebat quia Iohannes Baptista resurrexit a mortuis et propterea inoperantur virtutes in illo
A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
15 alii autem dicebant quia Helias est alii vero dicebant propheta est quasi unus ex prophetis
Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
16 quo audito Herodes ait quem ego decollavi Iohannem hic a mortuis resurrexit
To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
17 ipse enim Herodes misit ac tenuit Iohannem et vinxit eum in carcere propter Herodiadem uxorem Philippi fratris sui quia duxerat eam
Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
18 dicebat enim Iohannes Herodi non licet tibi habere uxorem fratris tui
Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
19 Herodias autem insidiabatur illi et volebat occidere eum nec poterat
Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
20 Herodes enim metuebat Iohannem sciens eum virum iustum et sanctum et custodiebat eum et audito eo multa faciebat et libenter eum audiebat
Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
21 et cum dies oportunus accidisset Herodes natalis sui cenam fecit principibus et tribunis et primis Galilaeae
Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
22 cumque introisset filia ipsius Herodiadis et saltasset et placuisset Herodi simulque recumbentibus rex ait puellae pete a me quod vis et dabo tibi
A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
23 et iuravit illi quia quicquid petieris dabo tibi licet dimidium regni mei
I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
24 quae cum exisset dixit matri suae quid petam et illa dixit caput Iohannis Baptistae
Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
25 cumque introisset statim cum festinatione ad regem petivit dicens volo ut protinus des mihi in disco caput Iohannis Baptistae
A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
26 et contristatus rex propter iusiurandum et propter simul recumbentes noluit eam contristare
Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
27 sed misso speculatore praecepit adferri caput eius in disco et decollavit eum in carcere
Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
28 et adtulit caput eius in disco et dedit illud puellae et puella dedit matri suae
A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
29 quo audito discipuli eius venerunt et tulerunt corpus eius et posuerunt illud in monumento
Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
30 et convenientes apostoli ad Iesum renuntiaverunt illi omnia quae egerant et docuerant
Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
31 et ait illis venite seorsum in desertum locum et requiescite pusillum erant enim qui veniebant et rediebant multi et nec manducandi spatium habebant
I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
32 et ascendentes in navi abierunt in desertum locum seorsum
I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
33 et viderunt eos abeuntes et cognoverunt multi et pedestre et de omnibus civitatibus concurrerunt illuc et praevenerunt eos
A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
34 et exiens vidit multam turbam Iesus et misertus est super eos quia erant sicut oves non habentes pastorem et coepit docere illos multa
Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
35 et cum iam hora multa fieret accesserunt discipuli eius dicentes desertus est locus hic et iam hora praeterivit
A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
36 dimitte illos ut euntes in proximas villas et vicos emant sibi cibos quos manducent
Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
37 et respondens ait illis date illis manducare et dixerunt ei euntes emamus denariis ducentis panes et dabimus eis manducare
On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
38 et dicit eis quot panes habetis ite et videte et cum cognovissent dicunt quinque et duos pisces
I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
39 et praecepit illis ut accumbere facerent omnes secundum contubernia super viride faenum
I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
40 et discubuerunt in partes per centenos et per quinquagenos
I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
41 et acceptis quinque panibus et duobus piscibus intuens in caelum benedixit et fregit panes et dedit discipulis suis ut ponerent ante eos et duos pisces divisit omnibus
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
42 et manducaverunt omnes et saturati sunt
I jedli všickni, a nasyceni jsou.
43 et sustulerunt reliquias fragmentorum duodecim cofinos plenos et de piscibus
Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
44 erant autem qui manducaverunt quinque milia virorum
A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
45 et statim coegit discipulos suos ascendere navem ut praecederent eum trans fretum ad Bethsaidam dum ipse dimitteret populum
A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
46 et cum dimisisset eos abiit in montem orare
A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
47 et cum sero esset erat navis in medio mari et ipse solus in terra
A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
48 et videns eos laborantes in remigando erat enim ventus contrarius eis et circa quartam vigiliam noctis venit ad eos ambulans super mare et volebat praeterire eos
A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
49 at illi ut viderunt eum ambulantem super mare putaverunt fantasma esse et exclamaverunt
Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
50 omnes enim eum viderunt et conturbati sunt et statim locutus est cum eis et dixit illis confidite ego sum nolite timere
(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
51 et ascendit ad illos in navem et cessavit ventus et plus magis intra se stupebant
I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
52 non enim intellexerant de panibus erat enim cor illorum obcaecatum
Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
53 et cum transfretassent pervenerunt in terram Gennesareth et adplicuerunt
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
54 cumque egressi essent de navi continuo cognoverunt eum
A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
55 et percurrentes universam regionem illam coeperunt in grabattis eos qui se male habebant circumferre ubi audiebant eum esse
A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
56 et quocumque introibat in vicos vel in villas aut civitates in plateis ponebant infirmos et deprecabantur eum ut vel fimbriam vestimenti eius tangerent et quotquot tangebant eum salvi fiebant
A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
