Marcum 4
1 et iterum coepit docere ad mare et congregata est ad eum turba multa ita ut in navem ascendens sederet in mari et omnis turba circa mare super terram erat
A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
2 et docebat eos in parabolis multa et dicebat illis in doctrina sua
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 audite ecce exiit seminans ad seminandum
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 et dum seminat aliud cecidit circa viam et venerunt volucres et comederunt illud
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
5 aliud vero cecidit super petrosa ubi non habuit terram multam et statim exortum est quoniam non habebat altitudinem terrae
A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
6 et quando exortus est sol exaestuavit et eo quod non haberet radicem exaruit
A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
7 et aliud cecidit in spinas et ascenderunt spinae et offocaverunt illud et fructum non dedit
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 et aliud cecidit in terram bonam et dabat fructum ascendentem et crescentem et adferebat unum triginta et unum sexaginta et unum centum
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 et dicebat qui habet aures audiendi audiat
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 et cum esset singularis interrogaverunt eum hii qui cum eo erant cum duodecim parabolas
Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 et dicebat eis vobis datum est mysterium regni Dei illis autem qui foris sunt in parabolis omnia fiunt
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
12 ut videntes videant et non videant et audientes audiant et non intellegant nequando convertantur et dimittantur eis peccata
Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 et ait illis nescitis parabolam hanc et quomodo omnes parabolas cognoscetis
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
14 qui seminat verbum seminat
Rozsevač ten slovo rozsívá.
15 hii autem sunt qui circa viam ubi seminatur verbum et cum audierint confestim venit Satanas et aufert verbum quod seminatum est in corda eorum
Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 et hii sunt similiter qui super petrosa seminantur qui cum audierint verbum statim cum gaudio accipiunt illud
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 et non habent radicem in se sed temporales sunt deinde orta tribulatione et persecutione propter verbum confestim scandalizantur
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
18 et alii sunt qui in spinis seminantur hii sunt qui verbum audiunt
Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
19 et aerumnae saeculi et deceptio divitiarum et circa reliqua concupiscentiae introeuntes suffocant verbum et sine fructu efficitur (aiōn g165)
Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 et hii sunt qui super terram bonam seminati sunt qui audiunt verbum et suscipiunt et fructificant unum triginta et unum sexaginta et unum centum
Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 et dicebat illis numquid venit lucerna ut sub modio ponatur aut sub lecto nonne ut super candelabrum ponatur
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 non enim est aliquid absconditum quod non manifestetur nec factum est occultum sed ut in palam veniat
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
23 si quis habet aures audiendi audiat
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 et dicebat illis videte quid audiatis in qua mensura mensi fueritis remetietur vobis et adicietur vobis
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 qui enim habet dabitur illi et qui non habet etiam quod habet auferetur ab illo
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 et dicebat sic est regnum Dei quemadmodum si homo iaciat sementem in terram
I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
27 et dormiat et exsurgat nocte ac die et semen germinet et increscat dum nescit ille
A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
28 ultro enim terra fructificat primum herbam deinde spicam deinde plenum frumentum in spica
Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 et cum se produxerit fructus statim mittit falcem quoniam adest messis
A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
30 et dicebat cui adsimilabimus regnum Dei aut cui parabolae conparabimus illud
I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
31 sicut granum sinapis quod cum seminatum fuerit in terra minus est omnibus seminibus quae sunt in terra
Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 et cum seminatum fuerit ascendit et fit maius omnibus holeribus et facit ramos magnos ita ut possint sub umbra eius aves caeli habitare
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 et talibus multis parabolis loquebatur eis verbum prout poterant audire
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 sine parabola autem non loquebatur eis seorsum autem discipulis suis disserebat omnia
Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
35 et ait illis illa die cum sero esset factum transeamus contra
I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
36 et dimittentes turbam adsumunt eum ita ut erat in navi et aliae naves erant cum illo
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 et facta est procella magna venti et fluctus mittebat in navem ita ut impleretur navis
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
38 et erat ipse in puppi supra cervical dormiens et excitant eum et dicunt ei magister non ad te pertinet quia perimus
A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
39 et exsurgens comminatus est vento et dixit mari tace obmutesce et cessavit ventus et facta est tranquillitas magna
I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 et ait illis quid timidi estis necdum habetis fidem
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
41 et timuerunt magno timore et dicebant ad alterutrum quis putas est iste quia et ventus et mare oboediunt ei
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
