Lucam 20
1 et factum est in una dierum docente illo populum in templo et evangelizante convenerunt principes sacerdotum et scribae cum senioribus
I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
2 et aiunt dicentes ad illum dic nobis in qua potestate haec facis aut quis est qui dedit tibi hanc potestatem
I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
3 respondens autem dixit ad illos interrogabo vos et ego verbum respondete mihi
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
4 baptismum Iohannis de caelo erat an ex hominibus
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5 at illi cogitabant inter se dicentes quia si dixerimus de caelo dicet quare ergo non credidistis illi
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6 si autem dixerimus ex hominibus plebs universa lapidabit nos certi sunt enim Iohannem prophetam esse
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
7 et responderunt se nescire unde esset
I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
8 et Iesus ait illis neque ego dico vobis in qua potestate haec facio
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9 coepit autem dicere ad plebem parabolam hanc homo plantavit vineam et locavit eam colonis et ipse peregre fuit multis temporibus
I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
10 et in tempore misit ad cultores servum ut de fructu vineae darent illi qui caesum dimiserunt eum inanem
A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
11 et addidit alterum servum mittere illi autem hunc quoque caedentes et adficientes contumelia dimiserunt inanem
I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12 et addidit tertium mittere qui et illum vulnerantes eiecerunt
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13 dixit autem dominus vineae quid faciam mittam filium meum dilectum forsitan cum hunc viderint verebuntur
Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
14 quem cum vidissent coloni cogitaverunt inter se dicentes hic est heres occidamus illum ut nostra fiat hereditas
Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
15 et eiectum illum extra vineam occiderunt quid ergo faciet illis dominus vineae
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
16 veniet et perdet colonos istos et dabit vineam aliis quo audito dixerunt illi absit
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17 ille autem aspiciens eos ait quid est ergo hoc quod scriptum est lapidem quem reprobaverunt aedificantes hic factus est in caput anguli
Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
18 omnis qui ceciderit supra illum lapidem conquassabitur supra quem autem ceciderit comminuet illum
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19 et quaerebant principes sacerdotum et scribae mittere in illum manus illa hora et timuerunt populum cognoverunt enim quod ad ipsos dixerit similitudinem istam
I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20 et observantes miserunt insidiatores qui se iustos simularent ut caperent eum in sermone et traderent illum principatui et potestati praesidis
Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 et interrogaverunt illum dicentes magister scimus quia recte dicis et doces et non accipis personam sed in veritate viam Dei doces
I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22 licet nobis dare tributum Caesari an non
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23 considerans autem dolum illorum dixit ad eos quid me temptatis
Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24 ostendite mihi denarium cuius habet imaginem et inscriptionem respondentes dixerunt Caesaris
Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25 et ait illis reddite ergo quae Caesaris sunt Caesari et quae Dei sunt Deo
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
26 et non potuerunt verbum eius reprehendere coram plebe et mirati in responso eius tacuerunt
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27 accesserunt autem quidam Sadducaeorum qui negant esse resurrectionem et interrogaverunt eum
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
28 dicentes magister Moses scripsit nobis si frater alicuius mortuus fuerit habens uxorem et hic sine filiis fuerit ut accipiat eam frater eius uxorem et suscitet semen fratri suo
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29 septem ergo fratres erant et primus accepit uxorem et mortuus est sine filiis
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30 et sequens accepit illam et ipse mortuus est sine filio
I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
31 et tertius accepit illam similiter et omnes septem et non reliquerunt semen et mortui sunt
Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
32 novissima omnium mortua est et mulier
Nejposléze po všech umřela i ta žena.
33 in resurrectione ergo cuius eorum erit uxor siquidem septem habuerunt eam uxorem
Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají. (aiōn g165)
35 illi autem qui digni habebuntur saeculo illo et resurrectione ex mortuis neque nubunt neque ducunt uxores (aiōn g165)
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati. (aiōn g165)
36 neque enim ultra mori poterunt aequales enim angelis sunt et filii sunt Dei cum sint filii resurrectionis
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37 quia vero resurgant mortui et Moses ostendit secus rubum sicut dicit Dominum Deum Abraham et Deum Isaac et Deum Iacob
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
38 Deus autem non est mortuorum sed vivorum omnes enim vivunt ei
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39 respondentes autem quidam scribarum dixerunt magister bene dixisti
Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40 et amplius non audebant eum quicquam interrogare
I nesměli se jeho na nic více tázati.
41 dixit autem ad illos quomodo dicunt Christum Filium David esse
Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
42 et ipse David dicit in libro Psalmorum dixit Dominus Domino meo sede a dextris meis
A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
43 donec ponam inimicos tuos scabillum pedum tuorum
Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
44 David ergo Dominum illum vocat et quomodo filius eius est
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45 audiente autem omni populo dixit discipulis suis
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46 adtendite a scribis qui volunt ambulare in stolis et amant salutationes in foro et primas cathedras in synagogis et primos discubitus in conviviis
Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
47 qui devorant domos viduarum simulantes longam orationem hii accipient damnationem maiorem
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
