Job 9
1 et respondens Iob ait
Odpověděv pak Job, řekl:
2 vere scio quod ita sit et quod non iustificetur homo conpositus Deo
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 si voluerit contendere cum eo non poterit ei respondere unum pro mille
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 sapiens corde est et fortis robore quis restitit ei et pacem habuit
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 qui transtulit montes et nescierunt hii quos subvertit in furore suo
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 qui commovet terram de loco suo et columnae eius concutiuntur
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 qui praecipit soli et non oritur et stellas claudit quasi sub signaculo
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 qui extendit caelos solus et graditur super fluctus maris
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 qui facit Arcturum et Oriona et Hyadas et interiora austri
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 qui facit magna et inconprehensibilia et mirabilia quorum non est numerus
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 si venerit ad me non videbo si abierit non intellegam eum
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 si repente interroget quis respondebit ei vel quis dicere potest cur facis
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 Deus cuius resistere irae nemo potest et sub quo curvantur qui portant orbem
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 quantus ergo sum ego qui respondeam ei et loquar verbis meis cum eo
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 qui etiam si habuero quippiam iustum non respondebo sed meum iudicem deprecabor
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 et cum invocantem exaudierit me non credo quod audierit vocem meam
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 in turbine enim conteret me et multiplicabit vulnera mea etiam sine causa
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 non concedit requiescere spiritum meum et implet me amaritudinibus
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 si fortitudo quaeritur robustissimus est si aequitas iudicii nemo pro me audet testimonium dicere
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 si iustificare me voluero os meum condemnabit me si innocentem ostendere pravum me conprobabit
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 etiam si simplex fuero hoc ipsum ignorabit anima mea et taedebit me vitae meae
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 unum est quod locutus sum et innocentem et impium ipse consumit
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 si flagellat occidat semel et non de poenis innocentum rideat
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 terra data est in manu impii vultum iudicum eius operit quod si non ille est quis ergo est
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 dies mei velociores fuerunt cursore fugerunt et non viderunt bonum
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 pertransierunt quasi naves poma portantes sicut aquila volans ad escam
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 cum dixero nequaquam ita loquar commuto faciem meam et dolore torqueor
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 verebar omnia opera mea sciens quod non parceres delinquenti
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 si autem et sic impius sum quare frustra laboravi
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 si lotus fuero quasi aquis nivis et fulserint velut mundissimae manus meae
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 tamen sordibus intingues me et abominabuntur me vestimenta mea
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 neque enim viro qui similis mei est respondebo nec qui mecum in iudicio ex aequo possit audiri
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 non est qui utrumque valeat arguere et ponere manum suam in ambobus
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 auferat a me virgam suam et pavor eius non me terreat
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 loquar et non timebo eum neque enim possum metuens respondere
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
