Job 34
1 pronuntians itaque Heliu etiam haec locutus est
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 audite sapientes verba mea et eruditi auscultate me
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 auris enim verba probat et guttur escas gustu diiudicat
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 iudicium eligamus nobis et inter nos videamus quid sit melius
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 quia dixit Iob iustus sum et Deus subvertit iudicium meum
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 in iudicando enim me mendacium est violenta sagitta mea absque ullo peccato
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 quis est vir ut est Iob qui bibit subsannationem quasi aquam
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 qui graditur cum operantibus iniquitatem et ambulat cum viris impiis
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 dixit enim non placebit vir Deo etiam si cucurrerit cum eo
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 ideo viri cordati audite me absit a Deo impietas et ab Omnipotente iniquitas
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 opus enim hominis reddet ei et iuxta vias singulorum restituet
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 vere enim Deus non condemnabit frustra nec Omnipotens subvertet iudicium
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 quem constituit alium super terram aut quem posuit super orbem quem fabricatus est
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 si direxerit ad eum cor suum spiritum illius et flatum ad se trahet
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 deficiet omnis caro simul et homo in cinerem revertetur
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 si habes ergo intellectum audi quod dicitur et ausculta vocem eloquii mei
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 numquid qui non amat iudicium sanare potest et quomodo tu eum qui iustus est in tantum condemnas
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 qui dicit regi apostata qui vocat duces impios
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 qui non accipit personas principum nec cognovit tyrannum cum disceptaret contra pauperem opus enim manuum eius sunt universi
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 subito morientur et in media nocte turbabuntur populi et pertransibunt et auferent violentum absque manu
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 oculi enim eius super vias hominum et omnes gressus eorum considerat
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 non sunt tenebrae et non est umbra mortis ut abscondantur ibi qui operantur iniquitatem
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 neque enim ultra in hominis potestate est ut veniat ad Deum in iudicium
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 conteret multos innumerabiles et stare faciet alios pro eis
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 novit enim opera eorum et idcirco inducet noctem et conterentur
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 quasi impios percussit eos in loco videntium
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 qui quasi de industria recesserunt ab eo et omnes vias eius intellegere noluerunt
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 ut pervenire facerent ad eum clamorem egeni et audiret vocem pauperum
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 ipso enim concedente pacem quis est qui condemnet ex quo absconderit vultum quis est qui contempletur eum et super gentem et super omnes homines
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 qui regnare facit hominem hypocritam propter peccata populi
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 quia ergo ego locutus sum ad Deum te quoque non prohibeo
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 si erravi tu doce me si iniquitatem locutus sum ultra non addam
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 numquid a te Deus expetit eam quia displicuit tibi tu enim coepisti loqui et non ego quod si quid nosti melius loquere
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 viri intellegentes loquantur mihi et vir sapiens audiat me
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Iob autem stulte locutus est et verba illius non sonant disciplinam
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 pater mi probetur Iob usque ad finem ne desinas in hominibus iniquitatis
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 quia addit super peccata sua blasphemiam inter nos interim constringatur et tunc ad iudicium provocet sermonibus suis Deum
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
