Hebræos 10
1 umbram enim habens lex bonorum futurorum non ipsam imaginem rerum per singulos annos hisdem ipsis hostiis quas offerunt indesinenter numquam potest accedentes perfectos facere
Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti.
2 alioquin non cessassent offerri ideo quod nullam haberent ultra conscientiam peccati cultores semel mundati
Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí.
3 sed in ipsis commemoratio peccatorum per singulos annos fit
Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy.
4 inpossibile enim est sanguine taurorum et hircorum auferri peccata
Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy.
5 ideo ingrediens mundum dicit hostiam et oblationem noluisti corpus autem aptasti mihi
Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil: „Nepřál sis, Bože, oběť ani dar, ale dal jsi mi tělo.“
6 holocaustomata et pro peccato non tibi placuit
7 tunc dixi ecce venio in capitulo libri scriptum est de me ut faciam Deus voluntatem tuam
A k tomu řekl: „Hle, jdu, abych vykonal, Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“
8 superius dicens quia hostias et oblationes et holocaustomata et pro peccato noluisti nec placita sunt tibi quae secundum legem offeruntur
Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona,
9 tunc dixit ecce venio ut faciam Deus voluntatem tuam aufert primum ut sequens statuat
a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“Ruší prvé, aby ustanovil druhé.
10 in qua voluntate sanctificati sumus per oblationem corporis Christi Iesu in semel
Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.
11 et omnis quidem sacerdos praesto est cotidie ministrans et easdem saepe offerens hostias quae numquam possunt auferre peccata
Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích.
12 hic autem unam pro peccatis offerens hostiam in sempiternum sedit in dextera Dei
Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.
13 de cetero expectans donec ponantur inimici eius scabillum pedum eius
Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé.
14 una enim oblatione consummavit in sempiternum sanctificatos
Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.
15 contestatur autem nos et Spiritus Sanctus postquam enim dixit
I Duch svatý nám vydává svědectví.
16 hoc autem testamentum quod testabor ad illos post dies illos dicit Dominus dando leges meas in cordibus eorum et in mente eorum superscribam eas
„Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech: Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí
17 et peccatorum et iniquitatium eorum iam non recordabor amplius
a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“
18 ubi autem horum remissio iam non oblatio pro peccato
Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.
19 habentes itaque fratres fiduciam in introitu sanctorum in sanguine Christi
Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu.
20 quam initiavit nobis viam novam et viventem per velamen id est carnem suam
On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem.
21 et sacerdotem magnum super domum Dei
Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí.
22 accedamus cum vero corde in plenitudine fidei aspersi corda a conscientia mala et abluti corpus aqua munda
23 teneamus spei nostrae confessionem indeclinabilem fidelis enim est qui repromisit
Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby.
24 et consideremus invicem in provocationem caritatis et bonorum operum
Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům.
25 non deserentes collectionem nostram sicut est consuetudinis quibusdam sed consolantes et tanto magis quanto videritis adpropinquantem diem
Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.
26 voluntarie enim peccantibus nobis post acceptam notitiam veritatis iam non relinquitur pro peccatis hostia
Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti
27 terribilis autem quaedam expectatio iudicii et ignis aemulatio quae consumptura est adversarios
a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky.
28 irritam quis faciens legem Mosi sine ulla miseratione duobus vel tribus testibus moritur
Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci.
29 quanto magis putatis deteriora mereri supplicia qui Filium Dei conculcaverit et sanguinem testamenti pollutum duxerit in quo sanctificatus est et Spiritui gratiae contumeliam fecerit
Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti.
30 scimus enim qui dixit mihi vindictam ego reddam et iterum quia iudicabit Dominus populum suum
Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“
31 horrendum est incidere in manus Dei viventis
Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.
32 rememoramini autem pristinos dies in quibus inluminati magnum certamen sustinuistis passionum
Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením.
33 et in altero quidem obprobriis et tribulationibus spectaculum facti in altero autem socii taliter conversantium effecti
Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni.
34 nam et vinctis conpassi estis et rapinam bonorum vestrorum cum gaudio suscepistis cognoscentes vos habere meliorem et manentem substantiam
Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění.
35 nolite itaque amittere confidentiam vestram quae magnam habet remunerationem
Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu.
36 patientia enim vobis necessaria est ut voluntatem Dei facientes reportetis promissionem
Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.
37 adhuc enim modicum quantulum qui venturus est veniet et non tardabit
„Ještě malou chvilku a ten, který se blíží, přijde a nebude otálet.
38 iustus autem meus ex fide vivit quod si subtraxerit se non placebit animae meae
Můj spravedlivý bude žít z víry. Nemám zalíbení v tom, kdo ode mne utíká.“
39 nos autem non sumus subtractionis in perditionem sed fidei in adquisitionem animae
Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.
