< Corinthios I 4 >
1 sic nos existimet homo ut ministros Christi et dispensatores mysteriorum Dei
Nedívejte se na nás tedy jinak než jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
2 hic iam quaeritur inter dispensatores ut fidelis quis inveniatur
Od služebníka se očekává, že bude vykonávat příkazy svého pána. Dá se to říci o mně?
3 mihi autem pro minimo est ut a vobis iudicer aut ab humano die sed neque me ipsum iudico
Co o tom soudíte vy, není pro mne nejdůležitější. A nemůže to posoudit ani nikdo jiný, dokonce ani můj vlastní úsudek není rozhodující,
4 nihil enim mihi conscius sum sed non in hoc iustificatus sum qui autem iudicat me Dominus est
i když mé svědomí je klidné. Jen sám Pán o tom může rozhodnout s konečnou platností.
5 itaque nolite ante tempus iudicare quoadusque veniat Dominus qui et inluminabit abscondita tenebrarum et manifestabit consilia cordium et tunc laus erit unicuique a Deo
Nedělejte proto o nikom předčasné závěry, dokud se nevrátí Kristus. Však on už vynese na světlo to, co bylo zrakům skryto, a odhalí i ty nejtajnější pohnutky. Pak teprve dostane každý od Boha takové uznání, jaké mu náleží.
6 haec autem fratres transfiguravi in me et Apollo propter vos ut in nobis discatis ne supra quam scriptum est unus adversus alterum infletur pro alio
Bratři, jistě rozumíte, že nemluvím jen o sobě a Apollovi, když vám tohle všechno říkám. Chtěl jsem jen na tom příkladu zdůraznit, že nemáte prosazovat své oblíbené kazatele proti jiným.
7 quis enim te discernit quid autem habes quod non accepisti si autem accepisti quid gloriaris quasi non acceperis
Nikdo přece nejsme ničím víc než ostatní. Všichni máme jen to, co jsme dostali, a nemáme se tedy před druhými čím chlubit.
8 iam saturati estis iam divites facti estis sine nobis regnastis et utinam regnaretis ut et nos vobiscum regnaremus
Vy jste přesvědčeni, že už jste duchovně dost vysoko a že víc nepotřebujete. Pyšníte se, že jste příslušníky Božího království. Kéž byste jimi skutečně byli! Necítili byste se pak tolik nad nás povzneseni.
9 puto enim Deus nos apostolos novissimos ostendit tamquam morti destinatos quia spectaculum facti sumus mundo et angelis et hominibus
Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh to nejposlednější místo, jako odsouzencům na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly i lidi.
10 nos stulti propter Christum vos autem prudentes in Christo nos infirmi vos autem fortes vos nobiles nos autem ignobiles
Prý nám náboženství popletlo hlavu, zato vy jste docela rozumní a vážení křesťané! Námi kdekdo pohrdá, vás každý uznává, my jsme slabí, vy siláci!
11 usque in hanc horam et esurimus et sitimus et nudi sumus et colaphis caedimur et instabiles sumus
Trpíme hladem a žízní, zimou a nemocemi, jsme štváni z místa na místo
12 et laboramus operantes manibus nostris maledicimur et benedicimus persecutionem patimur et sustinemus
a na svůj chléb musíme tvrdě vydělávat. Žehnáme těm, kdo nás proklínají, když nás šikanují, trpělivě to snášíme,
13 blasphemamur et obsecramus tamquam purgamenta huius mundi facti sumus omnium peripsima usque adhuc
pomlouvají-li nás, modlíme se za ně. Nikde nemáme zastání, jsme stále jen vyděděnci.
14 non ut confundam vos haec scribo sed ut filios meos carissimos moneo
Ale to nepíšu proto, že bych vám chtěl něco vyčítat. Vždyť vás mám rád jako vlastní děti.
15 nam si decem milia pedagogorum habeatis in Christo sed non multos patres nam in Christo Iesu per evangelium ego vos genui
Kazatelů a vychovatelů můžete mít celou řadu, ale vaším duchovním otcem jsem já, protože prvně jste evangelium slyšeli ode mne.
16 rogo ergo vos imitatores mei estote
Proto vás nabádám, abyste žili podle mého příkladu.
17 ideo misi ad vos Timotheum qui est filius meus carissimus et fidelis in Domino qui vos commonefaciat vias meas quae sunt in Christo sicut ubique in omni ecclesia doceo
Z téhož důvodu k vám posílám svého milovaného a věrného spolupracovníka Timotea. Víte, že ho mám rád jako svého vlastního syna. Ten vám připomene mé křesťanské způsoby, jak jim taky v každé církevní obci vyučuji.
18 tamquam non venturus sim ad vos sic inflati sunt quidam
Někteří se začali povyšovat, jako bych už neměl do Korintu přijít. Velice se mýlí!
19 veniam autem cito ad vos si Dominus voluerit et cognoscam non sermonem eorum qui inflati sunt sed virtutem
Přijdu co nejdříve, jak mi jen Pán dovolí, a pak uvidíme, zda je v jejich řeči Boží síla, nebo jen prázdné holedbání.
20 non enim in sermone est regnum Dei sed in virtute
Boží království přece nestojí na řečnickém umění, ale na síle Božího Ducha.
21 quid vultis in virga veniam ad vos an in caritate et spiritu mansuetudinis
Co mám tedy přibalit na cestu: hůl – nebo lásku a přívětivost?