< Psalmorum 91 >
1 Laus Cantici David. Qui habitat in adiutorio Altissimi, in protectione Dei caeli commorabitur.
Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
2 Dicet Domino: Susceptor meus es tu, et refugium meum: Deus meus sperabo in eum.
Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
3 Quoniam ipse liberavit me de laqueo venantium, et a verbo aspero.
Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
4 Scapulis suis obumbrabit tibi: et sub pennis eius sperabis:
Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
5 Scuto circumdabit te veritas eius: non timebis a timore nocturno,
Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
6 A sagitta volante in die, a negotio perambulante in tenebris: ab incursu, et daemonio meridiano.
Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
7 Cadent a latere tuo mille, et decem millia a dextris tuis: ad te autem non appropinquabit.
Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
8 Verumtamen oculis tuis considerabis: et retributionem peccatorum videbis.
Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
9 Quoniam tu es Domine spes mea: Altissimum posuisti refugium tuum.
Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
10 Non accedet ad te malum: et flagellum non appropinquabit tabernaculo tuo.
Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
11 Quoniam angelis suis mandavit de te: ut custodiant te in omnibus viis tuis.
Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
12 In manibus portabunt te: ne forte offendas ad lapidem pedem tuum.
Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
13 Super aspidem, et basiliscum ambulabis: et conculcabis leonem et draconem.
Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
14 Quoniam in me speravit, liberabo eum: protegam eum, quoniam cognovit nomen meum.
Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
15 Clamabit ad me, et ego exaudiam eum: cum ipso sum in tribulatione: eripiam eum et glorificabo eum.
Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
16 Longitudine dierum replebo eum: et ostendam illi salutare meum.
Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.