Psalmorum 7
1 Psalmus David, quem cantavit Domino pro verbis Chusi filii Iemini. Domine Deus meus in te speravi: salvum me fac ex omnibus persequentibus me, et libera me.
Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova. Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
2 Nequando rapiat ut leo animam meam, dum non est qui redimat, neque qui salvum faciat.
Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
3 Domine Deus meus si feci istud, si est iniquitas in manibus meis:
Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
4 Si reddidi retribuentibus mihi mala, decidam merito ab inimicis meis inanis.
Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
5 Persequatur inimicus animam meam, et comprehendat, et conculcet in terra vitam meam, et gloriam meam in pulverem deducat.
Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. (Sélah)
6 Exurge Domine in ira tua: et exaltare in finibus inimicorum meorum. Et exurge Domine Deus meus in praecepto quod mandasti:
Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
7 et synagoga populorum circumdabit te. Et propter hanc in altum regredere:
I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
8 Dominus iudicat populos. Iudica me Domine secundum iustitiam meam, et secundum innocentiam meam super me.
Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
9 Consumetur nequitia peccatorum, et diriges iustum, scrutans corda et renes Deus. Iustum
Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
10 adiutorium meum a Domino, qui salvos facit rectos corde.
Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
11 Deus iudex iustus, fortis, et patiens: numquid irascitur per singulos dies?
Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
12 Nisi conversi fueritis, gladium suum vibrabit: arcum suum tetendit, et paravit illum.
Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
13 Et in eo paravit vasa mortis, sagittas suas ardentibus effecit.
Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
14 Ecce parturiit iniustitiam: concepit dolorem, et peperit iniquitatem.
Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
15 Lacum aperuit, et effodit eum: et incidit in foveam, quam fecit.
Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
16 Convertetur dolor eius in caput eius: et in verticem ipsius iniquitas eius descendet.
Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.
17 Confitebor Domino secundum iustitiam eius: et psallam nomini Domini altissimi.
Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.
