Psalmorum 51

1 Psalmus David, Cum venit ad eum Nathan Propheta, quando intravit ad Bethsabee. Miserere mei Deus, secundum magnam misericordiam tuam. Et secundum multitudinem miserationum tuarum, dele iniquitatem meam.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

2 Amplius lava me ab iniquitate mea: et a peccato meo munda me.

Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

3 Quoniam iniquitatem meam ego cognosco: et peccatum meum contra me est semper.

Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

4 Tibi soli peccavi, et malum coram te feci: ut iustificeris in sermonibus tuis, et vincas cum iudicaris.

Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

5 Ecce enim in iniquitatibus conceptus sum: et in peccatis concepit me mater mea.

Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

6 Ecce enim veritatem dilexisti: incerta, et occulta sapientiae tuae manifestasti mihi.

Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

7 Asperges me hyssopo, et mundabor: lavabis me, et super nivem dealbabor.

Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

8 Auditui meo dabis gaudium et laetitiam: et exultabunt ossa humiliata.

Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

9 Averte faciem tuam a peccatis meis: et omnes iniquitates meas dele.

Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

10 Cor mundum crea in me Deus: et spiritum rectum innova in visceribus meis.

Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

11 Ne proiicias me a facie tua: et spiritum sanctum tuum ne auferas a me.

Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

12 Redde mihi laetitiam salutaris tui: et spiritu principali confirma me.

Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

13 Docebo iniquos vias tuas: et impii ad te convertentur.

I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

14 Libera me de sanguinibus Deus, Deus salutis meae: et exaltabit lingua mea iustitiam tuam.

Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

15 Domine, labia mea aperies: et os meum annunciabit laudem tuam.

Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

16 Quoniam si voluisses sacrificium, dedissem utique: holocaustis non delectaberis.

Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

17 Sacrificium Deo spiritus contribulatus: cor contritum, et humiliatum Deus non despicies.

Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.

18 Benigne fac Domine in bona voluntate tua Sion: ut aedificentur muri Ierusalem.

Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.

19 Tunc acceptabis sacrificium iustitiae, oblationes, et holocausta: tunc imponent super altare tuum vitulos.

A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.