Psalmorum 25
1 Psalmus David, in finem. Ad te Domine levavi animam meam:
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Deus meus in te confido, non erubescam:
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 Neque irrideant me inimici mei: etenim universi, qui sustinent te, non confundentur.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 Confundantur omnes iniqua agentes supervacue. Vias tuas Domine demonstra mihi: et semitas tuas edoce me.
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 Dirige me in veritate tua, et doce me: quia tu es Deus salvator meus, et te sustinui tota die.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Reminiscere miserationum tuarum Domine, et misericordiarum tuarum, quae a saeculo sunt.
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Delicta iuventutis meae, et ignorantias meas ne memineris. Secundum misericordiam tuam memento mei tu: propter bonitatem tuam Domine.
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Dulcis et rectus Dominus: propter hoc legem dabit delinquentibus in via.
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Diriget mansuetos in iudicio: docebit mites vias suas.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Universae viae Domini, misericordia et veritas, requirentibus testamentum eius et testimonia eius.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Propter nomen tuum Domine propitiaberis peccato meo: multum est enim.
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Quis est homo qui timet Dominum? legem statuit ei in via, quam elegit.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 Anima eius in bonis demorabitur: et semen eius hereditabit terram.
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Firmamentum est Dominus timentibus eum: et testamentum ipsius ut manifestetur illis.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Oculi mei semper ad Dominum: quoniam ipse evellet de laqueo pedes meos.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Respice in me, et miserere mei: quia unicus et pauper sum ego.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Tribulationes cordis mei multiplicatae sunt: de necessitatibus meis erue me.
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Vide humilitatem meam, et laborem meum: et dimitte universa delicta mea.
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Respice inimicos meos quoniam multiplicati sunt, et odio iniquo oderunt me.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Custodi animam meam, et erue me: non erubescam, quoniam speravi in te.
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Innocentes et recti adhaeserunt mihi: quia sustinui te.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 Libera Deus Israel ex omnibus tribulationibus suis.
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
