Psalmorum 108
1 Canticum Psalmi David. Paratum cor meum Deus, paratum cor meum: cantabo, et psallam in gloria mea.
Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
2 Exurge gloria mea, exurge psalterium, et cithara: exurgam diluculo.
Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
3 Confitebor tibi in populis Domine: et psallam tibi in nationibus.
Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
4 Quia magna est super caelos misericordia tua: et usque ad nubes veritas tua:
Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
5 Exaltare super caelos Deus, et super omnem terram gloria tua:
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
6 ut liberentur dilecti tui. Salvum fac dextera tua, et exaudi me:
Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
7 Deus locutus est in sancto suo: Exultabo, et dividam Sichimam, et convallem tabernaculorum dimetiar.
Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
8 Meus est Galaad, et meus est Manasses: et Ephraim susceptio capitis mei. Iuda rex meus:
Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
9 Moab lebes spei meae. In Idumaeam extendam calceamentum meum: mihi alienigenae amici facti sunt.
Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
10 Quis deducet me in civitatem munitam? quis deducet me usque in Idumaeam?
Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
11 Nonne tu Deus, qui repulisti nos, et non exibis Deus in virtutibus nostris?
Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
12 Da nobis auxilium de tribulatione: quia vana salus hominis.
Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
13 In Deo faciemus virtutem: et ipse ad nihilum deducet inimicos nostros.
V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.
