Mattheum 27
1 Mane autem facto, consilium inierunt omnes principes sacerdotum, et seniores populi adversus Iesum, ut eum morti traderent.
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2 Et vinctum adduxerunt eum, et tradiderunt Pontio Pilato praesidi.
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3 Tunc videns Iudas, qui eum tradidit, quod damnatus esset; poenitentia ductus, retulit triginta argenteos principibus sacerdotum, et senioribus,
Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4 dicens: Peccavi, tradens sanguinem iustum. At illi dixerunt: Quid ad nos? tu videris.
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5 Et proiectis argenteis in templo, recessit: et abiens laqueo se suspendit.
A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6 Principes autem sacerdotum, acceptis argenteis, dixerunt: Non licet eos mittere in corbonam: quia pretium sanguinis est.
A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7 Consilio autem inito, emerunt ex illis agrum figuli, in sepulturam peregrinorum.
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8 Propter hoc vocatus est ager ille, Haceldama, hoc est, ager sanguinis, usque in hodiernum diem.
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9 Tunc impletum est quod dictum est per Ieremiam prophetam, dicentem: Et acceperunt triginta argenteos pretium appretiati, quem appretiaverunt a filiis Israel:
A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10 et dederunt eos in agrum figuli, sicut constituit mihi Dominus.
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11 Iesus autem stetit ante praesidem, et interrogavit eum praeses, dicens: Tu es Rex Iudaeorum? Dicit illi Iesus: Tu dicis.
Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
12 Et cum accusaretur a principibus sacerdotum, et senioribus, nihil respondit.
A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13 Tunc dicit illi Pilatus: Non audis quanta adversum te dicunt testimonia?
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14 Et non respondit ei ad ullum verbum, ita ut miraretur praeses vehementer.
Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
15 Per diem autem sollemnem consueverat praeses populo dimittere unum vinctum, quem voluissent.
Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16 habebat autem tunc vinctum insignem, qui dicebatur Barrabas.
I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
17 Congregatis ergo illis, dixit Pilatus: Quem vultis dimittam vobis: Barabbam, an Iesum, qui dicitur Christus?
Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
18 Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum.
Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
19 Sedente autem illo pro tribunali, misit ad eum uxor eius, dicens: Nihil tibi, et iusto illi. multa enim passa sum hodie per visum propter eum.
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20 Principes autem sacerdotum, et seniores persuaserunt populis ut peterent Barabbam, Iesum vero perderent.
Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
21 Respondens autem praeses, ait illis: Quem vultis vobis de duobus dimitti? At illi dixerunt: Barabbam.
I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
22 Dicit illis Pilatus: Quid igitur faciam de Iesu, qui dicitur Christus:
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23 Dicunt omnes: Crucifigatur. Ait illis praeses: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant dicentes: Crucifigatur.
Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
24 Videns autem Pilatus quia nihil proficeret, sed magis tumultus fieret: accepta aqua, lavit manus coram populo, dicens: Innocens ego sum a sanguine iusti huius: vos videritis.
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25 Et respondens universus populus, dixit: Sanguis eius super nos, et super filios nostros.
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
26 Tunc dimisit illis Barabbam: Iesum autem flagellatum tradidit eis ut crucifigeretur.
Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27 Tunc milites praesidis suscipientes Iesum in praetorium, congregaverunt ad eum universam cohortem:
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
28 et exuentes eum, chlamydem coccineam circumdederunt ei,
A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
29 et plectentes coronam de spinis, posuerunt super caput eius, et arundinem in dextera eius. Et genu flexo ante eum, illudebant ei, dicentes: Ave rex Iudaeorum.
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30 Et expuentes in eum, acceperunt arundinem, et percutiebant caput eius.
A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
31 Et postquam illuserunt ei, exuerunt eum chlamyde, et induerunt eum vestimentis eius, et duxerunt eum ut crucifigerent.
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32 Exeuntes autem invenerunt hominem Cyrenaeum, nomine Simonem: hunc angariaverunt ut tolleret crucem eius.
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33 Et venerunt in locum, qui dicitur Golgotha, quod est Calvariae locus.
I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
34 Et dederunt ei vinum bibere cum felle mistum. Et cum gustasset, noluit bibere.
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
35 Postquam autem crucifixerunt eum, diviserunt vestimenta eius, sortem mittentes:
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36 Et sedentes servabant eum.
A sedíce, ostříhali ho tu.
37 Et imposuerunt super caput eius causam ipsius scriptam: HIC EST IESUS REX IUDAeORUM.
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38 Tunc crucifixi sunt cum eo duo latrones: unus a dextris, et unus a sinistris.
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39 Praetereuntes autem blasphemabant eum moventes capita sua,
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
40 et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in triduo illud reaedificas: salva temetipsum: si filius Dei es, descende de cruce.
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
41 Similiter et principes sacerdotum illudentes cum Scribis, et senioribus dicebant:
Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
42 Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere: si rex Israel est, descendat nunc de cruce, et credimus ei:
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43 confidit in Deo: liberet nunc eum, si vult: dixit enim: Quia filius Dei sum.
Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44 Idipsum autem et latrones, qui crucifixi erant cum eo, improperabant ei.
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45 A sexta autem hora tenebrae factae sunt super universam terram usque ad horam nonam.
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
46 Et circa horam nonam clamavit Iesus voce magna, dicens: Eli, Eli, lammasabacthani? hoc est: Deus meus, Deus meus ut quid dereliquisti me?
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47 Quidam autem illic stantes, et audientes, dicebant: Eliam vocat iste.
A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
48 Et continuo currens unus ex eis acceptam spongiam implevit aceto, et imposuit arundini, et dabat ei bibere.
A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
49 Ceteri vero dicebant: Sine videamus an veniat Elias liberans eum.
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50 Iesus autem iterum clamans voce magna, emisit spiritum.
Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
51 Et ecce velum templi scissum est in duas partes a summo usque deorsum. et terra mota est, et petrae scissae sunt,
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
52 et monumenta aperta sunt: et multa corpora sanctorum, qui dormierant, surrexerunt.
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
53 Et exeuntes de monumentis post resurrectionem eius, venerunt in sanctam civitatem, et apparuerunt multis.
A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
54 Centurio autem, et qui cum eo erant, custodientes Iesum, viso terraemotu et his, quae fiebant, timuerunt valde, dicentes: Vere Filius Dei erat iste.
Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55 Erant autem ibi mulieres multae a longe, quae secutae erant Iesum a Galilaea, ministrantes ei:
Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56 inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi, et Ioseph mater, et mater filiorum Zebedaei.
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57 Cum autem sero factum esset, venit quidam homo dives ab Arimathia, nomine Ioseph, qui et ipse discipulus erat Iesu.
A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58 hic accessit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu. Tunc Pilatus iussit reddi corpus.
Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59 Et accepto corpore, Ioseph involvit illud in sindone munda.
A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
60 et posuit illud in monumento suo novo, quod exciderat in petra. Et advolvit saxum magnum ad ostium monumenti, et abiit.
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61 Erant autem ibi Maria Magdalene, et altera Maria, sedentes contra sepulchrum.
A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62 Altera autem die, quae est post Parasceven, convenerunt principes sacerdotum et Pharisaei ad Pilatum,
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63 dicentes: Domine, recordati sumus, quia seductor ille dixit adhuc vivens: Post tres dies resurgam.
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64 Iube ergo custodiri sepulchrum usque in diem tertium: ne forte veniant discipuli eius, et furentur eum, et dicant plebi: Surrexit a mortuis: et erit novissimus error peior priore.
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65 Ait illis Pilatus: Habetis custodiam, ite, custodite sicut scitis.
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66 Illi autem abeuntes, munierunt sepulchrum, signantes lapidem, cum custodibus.
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
