Marcum 15
1 Et confestim, mane consilium facientes summi sacerdotes cum senioribus, et Scribis, et universo concilio, vincientes Iesum, duxerunt, et tradiderunt Pilato.
A hned ráno, uradivše se přední kněží s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
2 Et interrogavit eum Pilatus: Tu es rex Iudaeorum? At ille respondens, ait illi: Tu dicis.
I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3 Et accusabant eum summi sacerdotes in multis.
I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
4 Pilatus autem rursum interrogavit eum, dicens: Non respondes quidquam? vide in quantis te accusant.
Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
5 Iesus autem amplius nihil respondit, ita ut miraretur Pilatus.
Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.
6 Per diem autem festum solebat dimittere illis unum ex vinctis, quemcumque petissent.
V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.
7 Erat autem qui dicebatur Barrabas, qui cum seditiosis erat vinctus, qui in seditione fecerat homicidium.
I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
8 Et cum ascendisset turba, coepit rogare, sicut semper faciebat illis.
A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
9 Pilatus autem respondit eis, et dixit: Vultis dimittam vobis regem Iudaeorum?
Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
10 Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum summi sacerdotes.
(Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží.)
11 Pontifices autem concitaverunt turbam, ut magis Barabbam dimitteret eis.
Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.
12 Pilatus autem iterum respondens, ait illis: Quid ergo vultis faciam regi Iudaeorum?
A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
13 At illi iterum clamaverunt: Crucifige eum.
A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
14 Pilatus vero dicebat illis: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant: Crucifige eum.
A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
15 Pilatus autem volens populo satisfacere, dimisit illis Barabbam, et tradidit Iesum flagellis caesum, ut crucifigeretur.
Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
16 Milites autem duxerunt eum in atrium praetorii, et convocant totam cohortem,
Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.
17 et induunt eum purpura, et imponunt ei plectentes spineam coronam.
I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.
18 Et coeperunt salutare eum: Ave rex Iudaeorum.
I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.
19 Et percutiebant caput eius arundine: et conspuebant eum, et ponentes genua, adorabant eum.
A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
20 Et postquam illuserunt ei, exuerunt illum purpura, et induerunt eum vestimentis suis: et educunt illum ut crucifigerent eum.
A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
21 Et angariaverunt praetereuntem quempiam, Simonem Cyrenaeum venientem de villa, patrem Alexandri, et Rufi, ut tolleret crucem eius.
I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby nesl kříž jeho.
22 Et perducunt illum in Golgotha locum: quod est interpretatum Calvariae locus.
I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
23 Et dabant ei bibere myrrhatum vinum: et non accepit.
I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.
24 Et crucifigentes eum, diviserunt vestimenta eius, mittentes sortem super eis, quis quid tolleret.
A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
25 Erat autem hora tertia: et crucifixerunt eum.
A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
26 Et erat titulus causae eius inscriptus: REX IUDAeORUM.
A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.
27 Et cum eo crucifigunt duos latrones: unum a dextris, et alium a sinistris eius.
Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.
28 Et impleta est scriptura, quae dicit: Et cum iniquis reputatus est.
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29 Et praetereuntes blasphemabant eum, moventes capita sua, et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in tribus diebus reaedificas:
A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,
30 salvum fac temetipsum descendens de cruce.
Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
31 Similiter et summi sacerdotes illudentes, ad alterutrum cum Scribis dicebant: Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere.
Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
32 Christus rex Israel descendat nunc de cruce, ut videamus, et credamus. Et qui cum eo crucifixi erant, convitiabantur ei.
Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.
33 Et facta hora sexta, tenebrae factae sunt per totam terram usque in horam nonam.
A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
34 Et hora nona exclamavit Iesus voce magna, dicens: Eloi, eloi, lammasabacthani? quod est interpretatum: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?
A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
35 Et quidam de circumstantibus audientes, dicebant: Ecce Eliam vocat.
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
36 Currens autem unus, et implens spongiam aceto, circumponensque calamo, potum dabat ei, dicens: Sinite, videamus si veniat Elias ad deponendum eum.
A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
37 Iesus autem emissa voce magna expiravit.
Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
38 Et velum templi scissum est in duo, a summo usque deorsum.
A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
39 Videns autem Centurio, qui ex adverso stabat, quia sic clamans expirasset, ait: Vere hic homo Filius Dei erat.
Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
40 Erant autem et mulieres de longe aspicientes: inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi minoris, et Ioseph mater, et Salome:
Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,
41 et cum esset in Galilaea, sequebantur eum, et ministrabant ei, et aliae multae, quae simul cum eo ascenderant Ierosolymam.
Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
42 Et cum iam sero esset factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum)
A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
43 venit Ioseph ab Arimathia nobilis decurio, qui et ipse erat expectans regnum Dei, et audacter introivit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu.
Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.
44 Pilatus autem mirabatur si iam obiisset. Et accersito centurione, interrogavit eum si iam mortuus esset.
Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
45 Et cum cognovisset a centurione, donavit corpus Ioseph.
A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
46 Ioseph autem mercatus sindonem, et deponens eum involvit in sindone, et posuit eum in monumento, quod erat excisum de petra, et advolvit lapidem ad ostium monumenti.
I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
47 Maria autem Magdalene, et Maria Ioseph aspiciebant ubi poneretur.
Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
