Galatas 3
1 O insensati Galatae, quis vos fascinavit non obedire veritati, ante quorum oculos Iesus Christus proscriptus est, in vobis crucifixus?
Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován?
2 Hoc solum a vobis volo discere: Ex operibus legis Spiritum accepistis, an ex auditu fidei?
Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry?
3 Sic stulti estis, ut cum spiritu coeperitis, nunc carne consummamini?
Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?
4 Tanta passi estis sine causa? si tamen sine causa.
Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.
5 Qui ergo tribuit vobis Spiritum, et operatur virtutes in vobis: ex operibus legis, an ex auditu fidei?
Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry?
6 Sicut scriptum est: Abraham credidit Deo, et reputatum est illi ad iustitiam.
Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
7 Cognoscite ergo quia qui ex fide sunt, ii sunt filii Abrahae.
A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
8 Providens autem Scriptura quia ex fide iustificat Gentes Deus, praenunciavit Abrahae: Quia benedicentur in te omnes Gentes.
Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
9 Igitur qui ex fide sunt, benedicentur cum fideli Abraham.
A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
10 Quicumque enim ex operibus legis sunt, sub maledicto sunt. Scriptum est enim: Maledictus omnis, qui non permanserit in omnibus, quae scripta sunt in Libro legis ut faciat ea.
Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.
11 Quoniam autem in lege nemo iustificatur apud Deum, manifestum est quia iustus ex fide vivit.
A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.
12 Lex autem non est ex fide, sed, Qui fecerit ea homo, vivet in illis.
Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.
13 Christus nos redemit de maledicto legis, factus pro nobis maledictum: quia scriptum est: Maledictus omnis qui pendet in ligno:
Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě, )
14 ut in Gentibus benedictio Abrahae fieret in Christo Iesu, ut pollicitationem Spiritus accipiamus per fidem.
Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.
15 Fratres (secundum hominem dico) tamen hominis confirmatum testamentum nemo spernit, aut superordinat.
Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává.
16 Abrahae dictae sunt promissiones, et semini eius. Non dicit: Et seminibus, quasi in multis: sed quasi in uno: Et semini tuo, qui est Christus.
Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.
17 Hoc autem dico, testamentum confirmatum a Deo: quae post quadringentos et triginta annos facta est Lex, non irritum facit ad evacuandam promissionem.
Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.
18 Nam si ex lege hereditas, iam non ex promissione. Abrahae autem per repromissionem donavit Deus.
Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.
19 Quid igitur lex? Propter transgressionem posita est donec veniret semen, cui promiserat, ordinata per angelos in manu mediatoris.
Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.
20 Mediator autem unius non est: Deus autem unus est.
Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.
21 Lex ergo adversus promissa Dei? Absit. Si enim data esset lex, quae posset vivificare, vere ex lege esset iustitia.
Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost.
22 Sed conclusit Scriptura omnia sub peccato, ut promissio ex fide Iesu Christi daretur credentibus.
Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.
23 Prius autem quam veniret fides, sub lege custodiebamur conclusi in eam fidem, quae revelanda erat.
Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.
24 Itaque lex paedagogus noster fuit in Christo, ut ex fide iustificemur.
A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.
25 At ubi venit fides, iam non sumus sub paedagogo.
Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.
26 Omnes enim filii Dei estis per fidem, quae est in Christo Iesu.
Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
27 Quicumque enim in Christo baptizati estis, Christum induistis.
Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.
28 Non est Iudaeus, neque Graecus: non est servus, neque liber: non est masculus, neque femina. Omnes enim vos unum estis in Christo Iesu.
Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.
29 Si autem vos Christi: ergo semen Abrahae estis, secundum promissionem heredes.
A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.
