Romanos 3
1 Quid ergo amplius Judæo est? aut quæ utilitas circumcisionis?
Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?
2 Multum per omnem modum. Primum quidem quia credita sunt illis eloquia Dei.
Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.
3 Quid enim si quidam illorum non crediderunt? numquid incredulitas illorum fidem Dei evacuabit? Absit.
Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
4 Est autem Deus verax: omnis autem homo mendax, sicut scriptum est: Ut justificeris in sermonibus tuis: et vincas cum judicaris.
Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
5 Si autem iniquitas nostra justitiam Dei commendat, quid dicemus? Numquid iniquus est Deus, qui infert iram?
Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
6 secundum hominem dico. Absit. Alioquin quomodo judicabit Deus hunc mundum?
Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
7 Si enim veritas Dei in meo mendacio abundavit in gloriam ipsius: quid adhuc et ego tamquam peccator judicor?
Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?
8 et non (sicut blasphemamur, et sicut aiunt quidam nos dicere) faciamus mala ut veniant bona: quorum damnatio justa est.
A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali, ): Èiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.
9 Quid ergo? præcellimus eos? Nequaquam. Causati enim sumus Judæos et Græcos omnes sub peccato esse,
Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
10 sicut scriptum est: Quia non est justus quisquam:
Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
11 non est intelligens, non est requirens Deum.
Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
12 Omnes declinaverunt, simul inutiles facti sunt: non est qui faciat bonum, non est usque ad unum.
Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
13 Sepulchrum patens est guttur eorum, linguis suis dolose agebant: venenum aspidum sub labiis eorum:
Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.
14 quorum os maledictione, et amaritudine plenum est:
Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
15 veloces pedes eorum ad effundendum sanguinem:
Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
16 contritio et infelicitas in viis eorum:
Setření a bída na cestách jejich.
17 et viam pacis non cognoverunt:
A cesty pokoje nepoznali.
18 non est timor Dei ante oculos eorum.
Není bázně Boží před očima jejich.
19 Scimus autem quoniam quæcumque lex loquitur, iis, qui in lege sunt, loquitur: ut omne os obstruatur, et subditus fiat omnis mundus Deo:
Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.
20 quia ex operibus legis non justificabitur omnis caro coram illo. Per legem enim cognitio peccati.
Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
21 Nunc autem sine lege justitia Dei manifestata est: testificata a lege et prophetis.
Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,
22 Justitia autem Dei per fidem Jesu Christi in omnes et super omnes qui credunt in eum: non enim est distinctio:
Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
23 omnes enim peccaverunt, et egent gloria Dei.
Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
24 Justificati gratis per gratiam ipsius, per redemptionem quæ est in Christo Jesu,
Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
25 quem proposuit Deus propitiationem per fidem in sanguine ipsius, ad ostensionem justitiæ suæ propter remissionem præcedentium delictorum
Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
26 in sustentatione Dei, ad ostensionem justitiæ ejus in hoc tempore: ut sit ipse justus, et justificans eum, qui est ex fide Jesu Christi.
V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.
27 Ubi est ergo gloriatio tua? Exclusa est. Per quam legem? Factorum? Non: sed per legem fidei.
Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
28 Arbitramur enim justificari hominem per fidem sine operibus legis.
Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
29 An Judæorum Deus tantum? nonne et gentium? Immo et gentium:
Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,
30 quoniam quidem unus est Deus, qui justificat circumcisionem ex fide, et præputium per fidem.
Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
31 Legem ergo destruimus per fidem? Absit: sed legem statuimus.
Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.
