< Psalmorum 72 >
Šalomounovi. Bože, soudy své králi dej, a spravedlnost svou synu královu,
2 Deus, judicium tuum regi da, et justitiam tuam filio regis; judicare populum tuum in justitia, et pauperes tuos in judicio.
Aby soudil lid tvůj v spravedlnosti a chudé tvé v pravosti.
3 Suscipiant montes pacem populo, et colles justitiam.
Hory přinesou pokoj lidu i pahrbkové v spravedlnosti.
4 Judicabit pauperes populi, et salvos faciet filios pauperum, et humiliabit calumniatorem.
Souditi bude chudé z lidu, a vysvobodí syny nuzného, násilníka pak potře.
5 Et permanebit cum sole, et ante lunam, in generatione et generationem.
Báti se budou tebe, dokudž slunce a měsíc trvati bude, od národu až do pronárodu.
6 Descendet sicut pluvia in vellus, et sicut stillicidia stillantia super terram.
Jako když sstupuje déšť na přisečenou trávu, a jako tiší déšťové skrápějící zemi:
7 Orietur in diebus ejus justitia, et abundantia pacis, donec auferatur luna.
Tak zkvete ve dnech jeho spravedlivý, a bude hojnost pokoje, dokud měsíce stává.
8 Et dominabitur a mari usque ad mare, et a flumine usque ad terminos orbis terrarum.
Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
9 Coram illo procident Æthiopes, et inimici ejus terram lingent.
Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou.
10 Reges Tharsis et insulæ munera offerent; reges Arabum et Saba dona adducent:
Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou.
11 et adorabunt eum omnes reges terræ; omnes gentes servient ei.
Nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.
12 Quia liberabit pauperem a potente, et pauperem cui non erat adjutor.
Nebo vytrhne nuzného, volajícího a nátisk trpícího, kterýž nemá spomocníka.
13 Parcet pauperi et inopi, et animas pauperum salvas faciet.
Smiluje se nad bídným a potřebným, a duše nuzných spasí.
14 Ex usuris et iniquitate redimet animas eorum, et honorabile nomen eorum coram illo.
Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho.
15 Et vivet, et dabitur ei de auro Arabiæ; et adorabunt de ipso semper, tota die benedicent ei.
Budeť dlouhověký, a dávati mu budou zlato Arabské, a ustavně za něj se modliti, na každý den jemu dobrořečiti budou.
16 Et erit firmamentum in terra in summis montium; superextolletur super Libanum fructus ejus, et florebunt de civitate sicut fœnum terræ.
Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor, klátiti se budou jako Libán klasové jeho, a kvésti budou měšťané jako byliny země.
17 Sit nomen ejus benedictum in sæcula; ante solem permanet nomen ejus. Et benedicentur in ipso omnes tribus terræ; omnes gentes magnificabunt eum.
Jméno jeho bude na věky; dokudž slunce trvá, děditi bude jméno jeho. A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové, budou ho blahoslaviti.
18 Benedictus Dominus Deus Israël, qui facit mirabilia solus.
Požehnaný Hospodin Bůh, Bůh Izraelský, kterýž sám činí divné věci,
19 Et benedictum nomen majestatis ejus in æternum, et replebitur majestate ejus omnis terra. Fiat, fiat.
A požehnané jméno slávy jeho na věky. Budiž také naplněna slávou jeho všecka země, Amen i Amen.
20 Defecerunt laudes David, filii Jesse.
Skonávají se modlitby Davidovy, syna Izai.