Psalmorum 64

1 In finem. Psalmus David. Exaudi, Deus, orationem meam cum deprecor; a timore inimici eripe animam meam.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

2 Protexisti me a conventu malignantium, a multitudine operantium iniquitatem.

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

3 Quia exacuerunt ut gladium linguas suas; intenderunt arcum rem amaram,

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

4 ut sagittent in occultis immaculatum.

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

5 Subito sagittabunt eum, et non timebunt; firmaverunt sibi sermonem nequam. Narraverunt ut absconderent laqueos; dixerunt: Quis videbit eos?

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

6 Scrutati sunt iniquitates; defecerunt scrutantes scrutinio. Accedet homo ad cor altum,

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

7 et exaltabitur Deus. Sagittæ parvulorum factæ sunt plagæ eorum,

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

8 et infirmatæ sunt contra eos linguæ eorum. Conturbati sunt omnes qui videbant eos,

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

9 et timuit omnis homo. Et annuntiaverunt opera Dei, et facta ejus intellexerunt.

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

10 Lætabitur justus in Domino, et sperabit in eo, et laudabuntur omnes recti corde.

Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.