< Psalmorum 60 >
1 In finem, pro his qui immutabuntur, in tituli inscriptionem ipsi David, in doctrinam, cum succendit Mesopotamiam Syriæ et Sobal, et convertit Joab, et percussit Idumæam in valle Salinarum duodecim millia. Deus, repulisti nos, et destruxisti nos; iratus es, et misertus es nobis.
Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
2 Commovisti terram, et conturbasti eam; sana contritiones ejus, quia commota est.
Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
3 Ostendisti populo tuo dura; potasti nos vino compunctionis.
Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
4 Dedisti metuentibus te significationem, ut fugiant a facie arcus; ut liberentur dilecti tui.
Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
5 Salvum fac dextera tua, et exaudi me.
Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
6 Deus locutus est in sancto suo: lætabor, et partibor Sichimam; et convallem tabernaculorum metibor.
Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
7 Meus est Galaad, et meus est Manasses; et Ephraim fortitudo capitis mei. Juda rex meus;
Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
8 Moab olla spei meæ. In Idumæam extendam calceamentum meum: mihi alienigenæ subditi sunt.
Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
9 Quis deducet me in civitatem munitam? quis deducet me usque in Idumæam?
Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
10 nonne tu, Deus, qui repulisti nos? et non egredieris, Deus, in virtutibus nostris?
Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
11 Da nobis auxilium de tribulatione, quia vana salus hominis.
Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
12 In Deo faciemus virtutem; et ipse ad nihilum deducet tribulantes nos.
V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.