Psalmorum 49
1 In finem, filiis Core. Psalmus. Audite hæc, omnes gentes; auribus percipite, omnes qui habitatis orbem:
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 quique terrigenæ et filii hominum, simul in unum dives et pauper.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 Os meum loquetur sapientiam, et meditatio cordis mei prudentiam.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 Inclinabo in parabolam aurem meam; aperiam in psalterio propositionem meam.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Cur timebo in die mala? iniquitas calcanei mei circumdabit me.
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 Qui confidunt in virtute sua, et in multitudine divitiarum suarum, gloriantur.
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 Frater non redimit, redimet homo: non dabit Deo placationem suam,
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 et pretium redemptionis animæ suæ. Et laborabit in æternum;
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 et vivet adhuc in finem.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 Non videbit interitum, cum viderit sapientes morientes: simul insipiens et stultus peribunt. Et relinquent alienis divitias suas,
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 et sepulchra eorum domus illorum in æternum; tabernacula eorum in progenie et progenie: vocaverunt nomina sua in terris suis.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Et homo, cum in honore esset, non intellexit. Comparatus est jumentis insipientibus, et similis factus est illis.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 Hæc via illorum scandalum ipsis; et postea in ore suo complacebunt.
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Sicut oves in inferno positi sunt: mors depascet eos. Et dominabuntur eorum justi in matutino; et auxilium eorum veterascet in inferno a gloria eorum. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Ne timueris cum dives factus fuerit homo, et cum multiplicata fuerit gloria domus ejus:
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 quoniam, cum interierit, non sumet omnia, neque descendet cum eo gloria ejus.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Quia anima ejus in vita ipsius benedicetur; confitebitur tibi cum benefeceris ei.
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 Introibit usque in progenies patrum suorum; et usque in æternum non videbit lumen.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Homo, cum in honore esset, non intellexit. Comparatus est jumentis insipientibus, et similis factus est illis.
Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
