Psalmorum 46

1 In finem, filiis Core, pro arcanis. Psalmus. Deus noster refugium et virtus; adjutor in tribulationibus quæ invenerunt nos nimis.

Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

2 Propterea non timebimus dum turbabitur terra, et transferentur montes in cor maris.

A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

3 Sonuerunt, et turbatæ sunt aquæ eorum; conturbati sunt montes in fortitudine ejus.

Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

4 Fluminis impetus lætificat civitatem Dei: sanctificavit tabernaculum suum Altissimus.

Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

5 Deus in medio ejus, non commovebitur; adjuvabit eam Deus mane diluculo.

Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

6 Conturbatæ sunt gentes, et inclinata sunt regna: dedit vocem suam, mota est terra.

Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

7 Dominus virtutum nobiscum; susceptor noster Deus Jacob.

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

8 Venite, et videte opera Domini, quæ posuit prodigia super terram,

Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

9 auferens bella usque ad finem terræ. Arcum conteret, et confringet arma, et scuta comburet igni.

Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

10 Vacate, et videte quoniam ego sum Deus; exaltabor in gentibus, et exaltabor in terra.

Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

11 Dominus virtutum nobiscum; susceptor noster Deus Jacob.

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)