Psalmorum 37
1 Psalmus ipsi David. Noli æmulari in malignantibus, neque zelaveris facientes iniquitatem:
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 quoniam tamquam fœnum velociter arescent, et quemadmodum olera herbarum cito decident.
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Spera in Domino, et fac bonitatem; et inhabita terram, et pasceris in divitiis ejus.
Doufej v Hospodina, a čiň dobré, přebývej na zemi a živ se spravedlivě.
4 Delectare in Domino, et dabit tibi petitiones cordis tui.
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Revela Domino viam tuam, et spera in eo, et ipse faciet.
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 Et educet quasi lumen justitiam tuam, et judicium tuum tamquam meridiem.
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Subditus esto Domino, et ora eum. Noli æmulari in eo qui prosperatur in via sua; in homine faciente injustitias.
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Desine ab ira, et derelinque furorem; noli æmulari ut maligneris.
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Quoniam qui malignantur exterminabuntur; sustinentes autem Dominum, ipsi hæreditabunt terram.
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Et adhuc pusillum, et non erit peccator; et quæres locum ejus, et non invenies.
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Mansueti autem hæreditabunt terram, et delectabuntur in multitudine pacis.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Observabit peccator justum, et stridebit super eum dentibus suis.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Dominus autem irridebit eum, quoniam prospicit quod veniet dies ejus.
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Gladium evaginaverunt peccatores; intenderunt arcum suum: ut dejiciant pauperem et inopem, ut trucident rectos corde.
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Gladius eorum intret in corda ipsorum, et arcus eorum confringatur.
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Melius est modicum justo, super divitias peccatorum multas:
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 quoniam brachia peccatorum conterentur: confirmat autem justos Dominus.
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Novit Dominus dies immaculatorum, et hæreditas eorum in æternum erit.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Non confundentur in tempore malo, et in diebus famis saturabuntur:
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 quia peccatores peribunt. Inimici vero Domini mox ut honorificati fuerint et exaltati, deficientes quemadmodum fumus deficient.
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Mutuabitur peccator, et non solvet; justus autem miseretur et tribuet:
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 quia benedicentes ei hæreditabunt terram; maledicentes autem ei disperibunt.
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Apud Dominum gressus hominis dirigentur, et viam ejus volet.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Cum ceciderit, non collidetur, quia Dominus supponit manum suam.
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Junior fui, etenim senui; et non vidi justum derelictum, nec semen ejus quærens panem.
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Tota die miseretur et commodat; et semen illius in benedictione erit.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Declina a malo, et fac bonum, et inhabita in sæculum sæculi:
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 quia Dominus amat judicium, et non derelinquet sanctos suos: in æternum conservabuntur. Injusti punientur, et semen impiorum peribit.
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Justi autem hæreditabunt terram, et inhabitabunt in sæculum sæculi super eam.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Os justi meditabitur sapientiam, et lingua ejus loquetur judicium.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Lex Dei ejus in corde ipsius, et non supplantabuntur gressus ejus.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Considerat peccator justum, et quærit mortificare eum.
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Dominus autem non derelinquet eum in manibus ejus, nec damnabit eum cum judicabitur illi.
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Exspecta Dominum, et custodi viam ejus, et exaltabit te ut hæreditate capias terram: cum perierint peccatores, videbis.
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Vidi impium superexaltatum, et elevatum sicut cedros Libani:
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 et transivi, et ecce non erat; et quæsivi eum, et non est inventus locus ejus.
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Custodi innocentiam, et vide æquitatem, quoniam sunt reliquiæ homini pacifico.
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Injusti autem disperibunt simul; reliquiæ impiorum interibunt.
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Salus autem justorum a Domino; et protector eorum in tempore tribulationis.
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Et adjuvabit eos Dominus, et liberabit eos; et eruet eos a peccatoribus, et salvabit eos, quia speraverunt in eo.
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
