Psalmorum 34
1 Davidi, cum immutavit vultum suum coram Achimelech, et dimisit eum, et abiit. Benedicam Dominum in omni tempore; semper laus ejus in ore meo.
Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
2 In Domino laudabitur anima mea: audiant mansueti, et lætentur.
V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
3 Magnificate Dominum mecum, et exaltemus nomen ejus in idipsum.
Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
4 Exquisivi Dominum, et exaudivit me; et ex omnibus tribulationibus meis eripuit me.
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
5 Accedite ad eum, et illuminamini; et facies vestræ non confundentur.
Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
6 Iste pauper clamavit, et Dominus exaudivit eum, et de omnibus tribulationibus ejus salvavit eum.
Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
7 Immittet angelus Domini in circuitu timentium eum, et eripiet eos.
Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
8 Gustate et videte quoniam suavis est Dominus; beatus vir qui sperat in eo.
Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
9 Timete Dominum, omnes sancti ejus, quoniam non est inopia timentibus eum.
Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
10 Divites eguerunt, et esurierunt; inquirentes autem Dominum non minuentur omni bono.
Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
11 Venite, filii; audite me: timorem Domini docebo vos.
Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
12 Quis est homo qui vult vitam; diligit dies videre bonos?
Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
13 Prohibe linguam tuam a malo, et labia tua ne loquantur dolum.
Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
14 Diverte a malo, et fac bonum; inquire pacem, et persequere eam.
Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
15 Oculi Domini super justos, et aures ejus in preces eorum.
Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
16 Vultus autem Domini super facientes mala, ut perdat de terra memoriam eorum.
Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
17 Clamaverunt justi, et Dominus exaudivit eos; et ex omnibus tribulationibus eorum liberavit eos.
Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
18 Juxta est Dominus iis qui tribulato sunt corde, et humiles spiritu salvabit.
Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
19 Multæ tribulationes justorum; et de omnibus his liberabit eos Dominus.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
20 Custodit Dominus omnia ossa eorum: unum ex his non conteretur.
Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
21 Mors peccatorum pessima; et qui oderunt justum delinquent.
Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
22 Redimet Dominus animas servorum suorum, et non delinquent omnes qui sperant in eo.
Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
