< Psalmorum 140 >

1 In finem. Psalmus David. Eripe me, Domine, ab homine malo; a viro iniquo eripe me.
Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
2 Qui cogitaverunt iniquitates in corde, tota die constituebant prælia.
Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
3 Acuerunt linguas suas sicut serpentis; venenum aspidum sub labiis eorum.
Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)
4 Custodi me, Domine, de manu peccatoris, et ab hominibus iniquis eripe me. Qui cogitaverunt supplantare gressus meos:
Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
5 absconderunt superbi laqueum mihi. Et funes extenderunt in laqueum; juxta iter, scandalum posuerunt mihi.
Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)
6 Dixi Domino: Deus meus es tu; exaudi, Domine, vocem deprecationis meæ.
Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
7 Domine, Domine, virtus salutis meæ, obumbrasti super caput meum in die belli.
Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
8 Ne tradas me, Domine, a desiderio meo peccatori: cogitaverunt contra me; ne derelinquas me, ne forte exaltentur.
Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)
9 Caput circuitus eorum: labor labiorum ipsorum operiet eos.
Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
10 Cadent super eos carbones; in ignem dejicies eos: in miseriis non subsistent.
Padej na ně uhlí řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
11 Vir linguosus non dirigetur in terra; virum injustum mala capient in interitu.
Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
12 Cognovi quia faciet Dominus judicium inopis, et vindictam pauperum.
Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
13 Verumtamen justi confitebuntur nomini tuo, et habitabunt recti cum vultu tuo.
A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.

< Psalmorum 140 >