Proverbiorum 4
1 Audite, filii, disciplinam patris, et attendite ut sciatis prudentiam.
Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
2 Donum bonum tribuam vobis: legem meam ne derelinquatis.
Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3 Nam et ego filius fui patris mei, tenellus et unigenitus coram matre mea.
Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4 Et docebat me, atque dicebat: Suscipiat verba mea cor tuum; custodi præcepta mea, et vives.
On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5 Posside sapientiam, posside prudentiam: ne obliviscaris, neque declines a verbis oris mei.
Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6 Ne dimittas eam, et custodiet te: dilige eam, et conservabit te.
Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7 Principium sapientiæ: posside sapientiam, et in omni possessione tua acquire prudentiam.
Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8 Arripe illam, et exaltabit te; glorificaberis ab ea cum eam fueris amplexatus.
Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9 Dabit capiti tuo augmenta gratiarum, et corona inclyta proteget te.
Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10 Audi, fili mi, et suscipe verba mea, ut multiplicentur tibi anni vitæ.
Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11 Viam sapientiæ monstrabo tibi; ducam te per semitas æquitatis:
Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12 quas cum ingressus fueris, non arctabuntur gressus tui, et currens non habebis offendiculum.
Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13 Tene disciplinam, ne dimittas eam; custodi illam, quia ipsa est vita tua.
Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14 Ne delecteris in semitis impiorum, nec tibi placeat malorum via.
Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15 Fuge ab ea, nec transeas per illam; declina, et desere eam.
Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16 Non enim dormiunt nisi malefecerint, et rapitur somnus ab eis nisi supplantaverint.
Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17 Comedunt panem impietatis, et vinum iniquitatis bibunt.
Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18 Justorum autem semita quasi lux splendens procedit, et crescit usque ad perfectam diem.
Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19 Via impiorum tenebrosa; nesciunt ubi corruant.
Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20 Fili mi, ausculta sermones meos, et ad eloquia mea inclina aurem tuam.
Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21 Ne recedant ab oculis tuis: custodi ea in medio cordis tui:
Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
22 vita enim sunt invenientibus ea, et universæ carni sanitas.
Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
23 Omni custodia serva cor tuum, quia ex ipso vita procedit.
Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
24 Remove a te os pravum, et detrahentia labia sint procul a te.
Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
25 Oculi tui recta videant, et palpebræ tuæ præcedant gressus tuos.
Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
26 Dirige semitam pedibus tuis, et omnes viæ tuæ stabilientur.
Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
27 Ne declines ad dexteram neque ad sinistram; averte pedem tuum a malo: vias enim quæ a dextris sunt novit Dominus: perversæ vero sunt quæ a sinistris sunt. Ipse autem rectos faciet cursus tuos, itinera autem tua in pace producet.
Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
