Proverbiorum 31
1 Verba Lamuelis regis. Visio qua erudivit eum mater sua.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Quid, dilecte mi? quid, dilecte uteri mei? quid, dilecte votorum meorum?
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Ne dederis mulieribus substantiam tuam, et divitias tuas ad delendos reges.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Noli regibus, o Lamuel, noli regibus dare vinum, quia nullum secretum est ubi regnat ebrietas;
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 et ne forte bibant, et obliviscantur judiciorum, et mutent causam filiorum pauperis.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Date siceram mœrentibus, et vinum his qui amaro sunt animo.
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Bibant, et obliviscantur egestatis suæ, et doloris sui non recordentur amplius.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Aperi os tuum muto, et causis omnium filiorum qui pertranseunt.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Aperi os tuum, decerne quod justum est, et judica inopem et pauperem.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Mulierem fortem quis inveniet? procul et de ultimis finibus pretium ejus.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Confidit in ea cor viri sui, et spoliis non indigebit.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Reddet ei bonum, et non malum, omnibus diebus vitæ suæ.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Quæsivit lanam et linum, et operata est consilia manuum suarum.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Facta est quasi navis institoris, de longe portans panem suum.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Et de nocte surrexit, deditque prædam domesticis suis, et cibaria ancillis suis.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Consideravit agrum, et emit eum; de fructu manuum suarum plantavit vineam.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Accinxit fortitudine lumbos suos, et roboravit brachium suum.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Gustavit, et vidit quia bona est negotiatio ejus; non extinguetur in nocte lucerna ejus.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Manum suam misit ad fortia, et digiti ejus apprehenderunt fusum.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Manum suam aperuit inopi, et palmas suas extendit ad pauperem.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Non timebit domui suæ a frigoribus nivis; omnes enim domestici ejus vestiti sunt duplicibus.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Stragulatam vestem fecit sibi; byssus et purpura indumentum ejus.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Nobilis in portis vir ejus, quando sederit cum senatoribus terræ.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Sindonem fecit, et vendidit, et cingulum tradidit Chananæo.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Fortitudo et decor indumentum ejus, et ridebit in die novissimo.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Os suum aperuit sapientiæ, et lex clementiæ in lingua ejus.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Consideravit semitas domus suæ, et panem otiosa non comedit.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Surrexerunt filii ejus, et beatissimam prædicaverunt; vir ejus, et laudavit eam.
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Multæ filiæ congregaverunt divitias; tu supergressa es universas.
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Fallax gratia, et vana est pulchritudo: mulier timens Dominum, ipsa laudabitur.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Date ei de fructu manuum suarum, et laudent eam in portis opera ejus.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
